loutkářská část DIV SE 2023

Nina Malíková: loutkářská část DIV SE

LD Maminy, Jaroměř

Jana Dvořáčková: Sněhurka a trpaslíci

režie: Jana Dvořáčková

scénografie: Jiří Dvořáček, Pavel Brouk

loutky: Pavel a Zdena Broukovi, Jiří Dvořáček

hudební doprovod: Jiří Dvořáček

„Rodinný soubor“ LD Maminy, který pravidelně pracuje s pohádkovými předlohami si tentokráte vybral jednu z nejznámějších – O Sněhurce, zlé královně, sedmi trpaslících, princi a šťastném konci – a zpracoval ji – jako už tolikráte předtím – svým osobitým způsobem. Na jednoduché, u tohoto souboru scénograficky oblíbené leporelové scéně s možností lehké výměny kulis a přestaveb se od počátku odvíjí známá pohádka trochu jinak. Na počátku mladý královský pár čeká miminko (je motiv převzatý z Šípkové Růženky) a povijan s miminkem, které vzápětí rychle roste, předá jedna z protagonistech k opatrování do publika. Královna ale brzy zemře a o vdovce krále se vehementně a bez skrupulí uchází mladá žena, která se vetře do jeho přízně a stane se nejen královnou, ale také zlou macechou. Sněhurku nechá dělat domácí práce, venčit psy (na ty v závěru ještě dojde), oblékat přes pěkné šaty obyčejnou zástěru a po smrti krále, která na sebe nedá dlouho čekat, se její šikana Sněhurky ještě zesílí. Teprve v tomto momentu přichází ke slovu kouzelné zrcadlo (je černé, bez odlesků a manipulace s ním je docela zdařilý výtvarně-loutkářský kousek).

A přichází část pohádky, kterou mají většinou její divadelní tvůrci i publikum nejraději – život Sněhurky u trpaslíků. I tentokráte je ale všechno trochu jednodušší a rychlejší. Sněhurka příliš nezkoumá obydlí trpaslíků, trpaslíci, kteří přijíždějí na miniaturním dětském vozíčku z práce se příliš přítomnosti Sněhurky nediví a nijak rozpracované není ani Sněhurčino soužití s nimi. Zlá královna zatím nelení, vyprovokovaná soudem kouzelného zrcadla se pomocí kouzla promění ve zlou babici a jde Sněhurce nabídnout osudné jablko (opět se pracuje jen s jablkem, je vynecháno trojí „pokoušení“ Sněhurky s nákupem hřebene i jehlice a jejího v pohádce barvitě pojednaného dvojího zachránění). Sněhurka upadne na postýlku (nejde o průhlednou rakvičku!) a trpaslíky o tomto neštěstí informuje „morseovkou“ datel. Kde se vzal, tu se vzal, objeví se princ a polibkem Sněhurku probere k životu. Zlá babice, která se chce vrátit na svůj hrad, aby se mohla pomocí kouzelného nápoje opět proměnit v královnu, je ve své pozměněné podobě vyhnána psy před hradby, putuje dále světem a jejím trestem je, že marně přesvědčuje lidi, že je onou kdysi krásnou královnou. Z publika se na jeviště vrací miminko a jsou tu – s miminkem, které se právě narodilo šťastnému páru Sněhurky a prince – rázem dvojčata.

Tolik docela podrobně převyprávěný děj, jehož realizace svým jemně naivním půvabem a inspirativním zacházením se známou předlohou zaujala porotu. Soubor Maminy totiž oproti svým minulým inscenacím, které se vyznačovaly přebujelým (často veršovaným) textem a písničkami, pracuje trochu jinak. Úsporněji, vtipněji – jsou zde divadelně vděčně realizované doslovná řešení pořekadel („rostla jako z vody“, „usnula jako dřevo“…), které si mezi sebou vyměňují komentátoři příběhu a skutečně se méně mluví a více divadelně jedná. Hraje se s odkrytým vedením, s jednoduchými marionetkami, a 7 trpaslíků je místo sedmi loutek na drátě vtipně vyřešeno sedmicí figurek umístěných na jednoduchém dětském vozíčku/hračce s ovládacím knoflíkem, kterým vypravěč moduluje hlasité nářky trpaslíků oplakávajících Sněhurku. Uvolněné jsou i herecké party vypravěčů, jemná je práce s divadelním znakem (např. úmrtí královny a posléze i krále se naznačuje jen změnou korouhve v hradním okně).

Soubor byl nominován na přímý postup na Loutkářskou Chrudim 2023.

.

Tkanička, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou

Byl jednou malý tygřík podle literární předlohy Libuše Palečkové O malém tygrovi režie, dramatizace, loutky: Romana Hlubučková

Loňský úspěšný soubor (Když vykoukne sluníčko) nám trochu povyrostl. A tak vedoucí hledala opět text pro partu holčiček. Měla šťastnou ruku, protože příběh o malém tygříkovi, který se všeho bojí a má neustále strach, přináší množství situací pro akci a hru. Ke zvukové a scénografické stránce (domek, lávka přes řeku, les…) dívky používají perkusní nástroje boommakry, animují předměty a hlavní hrdina je loutka/manekýn. Sympatickým rysem práce Romany Hlubučkové je, že titulní roli si vyzkouší skoro všechna děvčata. Putování tygříka má několik zastavení, která poskytují pro hrající kolektiv řadu příležitostí. Nejvděčnější je zcela určitě Cirkus, méně zřetelný je „vojenský“ obraz, momentem s dramatickým závěrem je tygříkova jízda na koni. Všechny dovednosti, které na své pouti tygřík získal, se mu následně hodí při cestě pro pomoc nemocné mamince. Devět holčiček se na scéně cítí svobodně, jsou přirozené, navzájem se slyší, neustále jsou v akci. Doporučeno zjednodušit jejich převleky jako statečných tygrů do dalších rolí pomocí jednoduchých částí kostýmu, zvýraznit reakce hlavního hrdiny/tygříka na předváděné dění – zejména u Cirkusu a překvapení a strach chóru při tygříkově pádu z koně.

Soubor navržen do širšího výběru na Loutkářskou Chrudim 2023.

.

Popcorn, ZUŠ Jaroměř

Jarka Holasová a soubor: Svět je v rozpacích

režie: Jarka Holasová

texty: Knud Rasmussen

překladatel: Zdeněk Lyčka

dramaturgická úprava: Jarka Holasová a soubor

scénografie: soubor a Jarka Holasová

hudba: soubor

U souboru, se kterým pracuje Jarka Holasová jde vždy o závažné téma, na kterém spolupracuje celý tvůrčí kolektiv – od výběru předlohy, vlastního textu až po zvolené prostředky. Tentokráte jsou základem inscenace, grónské mýty a zápisky Knuda Rasmussena ústící v zobrazení závažných ekologických problémů, kterými nejsou jen znečištěné moře a příroda, ale i znečištěné lidské vztahy. Pro jednoduché poselství si soubor vybral v současnosti populární meotarové, ale ve výsledku spíše jako stínové divadlo působící prostředky, s viditelnou inspirací inuitskou grafikou. Inscenace je celá pojatá jako obřad, jehož součástí je ilustrace několika do celku komponovaných mýtů a zároveň i apel, který vyjadřují účinkující v závěrečném adresném oslovení publika.

Pro práci souboru bylo novým objevem v současnosti frekventované kouzlo meotaru, se kterým zacházejí účinkující citlivě jak v technickém provedení, tak v rytmu celku. Diskuze probíhala kolem dvou konců inscenace – vlastního zakončení mytického příběhu a následného apelu. „Svět je v rozpacích“ potvrdil, že jsou ekologické téma a stejně tak cesty k jeho uměleckému zpracování pro mladou generaci velmi závažné a inspirující.

Soubor navržen do širšího výběru na Loutkářskou Chrudim 2023

.

NN, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou

soubor: Projekt MOŘE

režie: Kateřina Šarounová

Skupinka začínajících menších žáků dramatického oboru zpracovala ekologické téma, také – jako tomu bylo u inscenace jaroměřského souboru – pomocí meotaru. Jednoduché situace týkající se rozmanitostí života v moři a jeho střetu s civilizací odpovídaly možnostem mladého kolektivu. Bylo zde několik zajímavých nápadů, diváky zaujala soustředěná animační práce tří zúčastněných malých hereček.

.

Loutkové divadlo Sokola Pražského Kašpárek

Božena Němcová: Sedm krkavců

Režie a dramatizace: Libuše Kašparová

scénografie: Jitka Schonová

loutky: Eva Matoušová

kostýmy: Eva Matoušová

hudba: Claude Debussy, Erik Satie

Loutkové divadlo Sokola Pražského je typickým spolkovým divadlem spojeným spíše s minulým stoletím (jak formou hraní s rozdělenou interpretací, tak iluzivní scénografií kukátkového jeviště s oponou, dokonce i dramaturgií), ale který také tvoří jednu z barev současného amatérského divadla. Na představení uvedeném na přehlídce se projevily všechny problémy tohoto typu loutkového divadla – od práce s „konzervou“ nahraných hlasových partů, přes neobratnost scénografie v návrhu řešení přestaveb, přes přebujelost textu (více se mluví, než jedná) až po rozpačitý a neadekvátní (rovněž nahraný) hudební doprovod. Neorganická byla i do inscenace imputovaná postava Kašpárka. Posuzovat představení, které provázely neustále technické problémy („zaseknutá“ nahrávka, zdlouhavé přestavby) by bylo nefér. I přes tyto problémy proběhla diskuze se vstřícným souborem, některá doporučení, která by mohla inscenaci pomoci a konečně i ocenění kultivovaného hlasového projevu a celkem zdařilé animace marionet.

.

Autor: Nina Malíková, předsedkyně lektorského sboru

Kontakt: Kateřina Fikejzová Prouzová, info@vsvd.cz, tel. 605 251 596