„Můj vstup do Exilu byl přes roli feťáka,“ vzpomíná Tomáš Klement

První únorový čtvrtek 4. 2. nabídnul stream Antré herci, režisérovi a principálovi pardubického Divadla Exil Tomášovi Klementovi. Mimo divadlo se Tomáš věnuje produkci a moderování festivalů. Je také editorem Českého rozhlasu Vltava a jeho pořadu Mozaika.

Moderátorka Antré Kateřina Fikejzová Prouzová je Tomášovou dlouholetou kolegyní. Potkali se v pracovně v Českém rozhlase Pardubice, oba jsou členy Divadla Exil a podílí se na divadelním open air festivalu Pernštejnlove. V čem je Divadlo Exil výjimečné? Jaké role má Tomáš za sebou? Jak se dostal k textu, který nastudoval v české premiéře? Proč pět let kočoval s divadlem pro školy?

Záznam streamu: ZDE

Divadlo Exil – jiné divadlo

Pardubické Divadlo Exil letos slaví 20 let od svého vzniku. Konstantně má 40-50 členů. Tato malá studiová scéna má průměrně na repertoáru okolo deseti inscenací a za běžného provozu hraje dvakrát týdně, za sezonu Exil nazkouší tři nové tituly. Sál ve sklepě má kapacitu maximálně 80 diváků, proto soubor sází především na civilní herectví a kontakt s publikem.

„Za těch dvacet let jsme nazkoušeli stovku inscenací a souborem za ty roky prošly zajímavé osobnosti,“ doplňuje Tomáš Klement. Poetika divadla zůstává víceméně stejná, Exil se věnuje hlavně současné dramatice. Na jednu stranu se Divadlo Exil může pochlubit vysokou reprízovostí, na druhou stranu sídlí v soukromém prostoru a potřebuje si vydělat na provoz. Některé texty musí s lítostí režiséři odložit, protože soubor není schopný finančně dosáhnout na autorská práva. „Na to, že jsme amatéři, máme docela blízko i k profesionálnímu divadlu, spolupracujeme s režiséry, scénografy, hudebníky a fotografy z profesionálního prostředí,“ vysvětluje principál souboru Tomáš Klement. Dramaturgicky je soubor rozkročený do široka, hraje vše od komedií přes muzikály až po dramaturgicky náročné kousky. „Jediné, co moc neděláme, je autorské divadlo,“ konstatuje Tomáš Klement. Ale Divadlo Exil se nikdy netajilo s tím, že má ambice.

Divadlo Exil mění adresu

Sklepní prostory v Havlíčkově ulici měly vždy trochu punkový charakter. Na jednu stranu tam odjakživa byla příjemná atmosféra, na druhou se herci i diváci museli popasovat s mnoha omezeními – nízké stropy, vchod na jeviště pouze z jedné strany, sedačky těsně u sebe, špatná viditelnost ze zadních řad. „Část publika vidí herce jenom od pasu dolů. Na to je třeba myslet už při zkoušení,“ směje se Tomáš Klement. Teď po dvaceti letech se naskytla možnost přestěhovat se více do centra města, konkrétně do sklepních prostor pod Machoňovou pasáží, která je v majetku společnosti patřící městu. Město Pardubice a Pardubický kraj tuto akci podpořili dotacemi, na přestavbu této bývalé restaurace na divadlo přispěli i soukromí donátoři i fanoušci Exilu. V kampani na Donio.cz se podařilo vybrat více než 200 tisíc korun a teď se čeká na stavební povolení, aby přestavba mohla začít.

Od amatérů k profíkům

Kudy vedla cesta Tomáše Klementa do amatérského divadla? Kolegyně z Českého rozhlasu Pardubice Kateřina Fikejzová Prouzová mu nabídla roli ve hře Noci letmé lásky španělské dramatičky Palomy Pedrero. „Poslala mi scénář s tím, že roli si mám vybrat. Já automaticky sáhl po té nejmenší, kde bylo sedm replik. Byla to role feťáka a to byl můj vstup do Divadla Exil,“ vzpomíná Tomáš Klement. Další malá role zhuleného hipíka ho čekala v komedii Putování s urnou. A velká příležitost přišla v černém komediálním thrilleru Jako naprostý šílenci. „Chtěl jsem nejdřív, než jsem vzal hlavní roli, získat nějaké zkušenosti,“ upřesňuje Tomáš Klement. Vyzkoušel si také, jaké to je být režisérem, když v české premiéře nastudoval francouzskou hru Nicolase Bedose Zdravotní vycházka, inscenace pak objela desítky štací po celé České republice a posbírala i řadu cen. .

Bez šťávy

Tomáš do Divadla Exil přinesl ojedinělý hudební projekt nazvaný Bez šťávy. Využil komorního prostředí a výborné akustiky sálu a pozval zajímavé osobnosti hudebního světa, aby zahrály akusticky bez jakéhokoliv ozvučení. „Spousta muzikantů se divila, opakovaně se ptali, zda se to dá opravdu v tomto prostoru zvládnout. A za tři sezony se podařilo pozvat tam opravdu zajímavá jména české hudební scény, vystoupili tu například Bratři Orffové, Monika Načeva, Justin Lavash nebo pardubičtí Marien a v propagačním klipu moderátorka Jolana Voldánová jako uklízečka – díky tomu se Exil dostal dokonce až do Blesku.“

Kočovné Divadýlko pro školy

Tomáš je jeden z mála amatérských herců, kterému se pět let dařilo živit profesionálním divadlem, když skončil v Českém rozhlase Pardubice, rozhlížel se, co bude dělat dál. A potkal se s muzikantem Víťou Troníčkem, který mimo jiné také provozuje kočovné Divadélko pro školy. „Říkal jsem mu, až budete někoho hledat, dejte mi vědět. A on na to, že jsem prý už moc starý. Ale pak se rozhodli rozšířit soubor o další hereckou dvojici a vypsali konkurz. Vyhrál jsem ho, “ uvádí Tomáš Klement. Pět let mu dělal parťáka další člen Exilu, Saša Andrejs. „Za tu dobu jsme hráli od Aše až po Ostravu, v malých mateřských a v obrovských základkách i středních školách. Pro dvacet až 200 dětí,“ říká Tomáš. Podle něj má jejich divadlo skvělou poetiku a vybroušené způsoby, jak se dostat k dětem, aby to fungovalo. Byla to prý jízda, někdy se hrálo i třikrát denně a za měsíc to bylo třeba 50-60 představení.

Festival uprostřed Čech – Pernštejnlove

V roce 2021 už po šesté bude na pardubickém zámku konat divadelní open air Pernštejnlove. Pořádá ho sdružení NaEx a Východočeské muzeum Pardubice. U jeho zrodu stála Kateřina Fikejzová Prouzová, ředitel muzea Tomáš Libánek a právě i Tomáš Klement s Kateřinou Procházkovou Skůpovou. Že by to mohl být festival o lásce a o vztazích bylo jasné brzy, nad názvem ale pořadatelé chvíli dumali. „Šel jsem na jednu z prvních schůzek a opakoval si v hlavě, zámek, Pernštejnové, a láska, a Pardubice… Vyšlo mi z toho Pernštejnlove,“ popisuje Tomáš, jak vznikla značka Pernštejnlove.

Festival se koná vždy od úterý do neděle na přelomu července a srpna. V programu jsou amatérské i profesionální soubory, každý rok se snaží nabídnout produkce, které mají kvalitu a zároveň se v Pardubicích ještě neobjevily. „Využíváme všechno, co nám zámek nabízí, hlavní nádvoří, vnitřní nádvoří i Rytířské sály, parkán, rondel. Mám sen, že by se festival měl dostat i přímo do města,“ dodává Tomáš Klement.

A proč je Tomáš pověrčivý? A jak pod jeho vedením vypadá distanční výuka jeho dětí a dětí jeho kamarádů? Podívejte se na záznam pořadu.

Záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centru podpory uměleckých aktivit - Impulsu, Hradec Králové.

foto: Jan Slavíček

autor: Kateřina Fikejzová Prouzová