Petr Tomášek: ve VICENĚ bychom potřebovali zkušebnu a techniky

PETR TOMÁŠEK – ČLEN SOUBORU DS VICENA Z ÚSTÍ NAD ORLICÍ. SOUBOR LETOS ZÍSKAL NA DIVADELNÍ PŘEHLÍDCE V ČERVENÉM KOSTELCI OCENĚNÍ.

Soubor původně na Červeném Kostelci vystupovat neměl, jak byl nakonec překvapen z vyhlášení výsledků? Jaké další koníčky má sám Petr Tomášek, kromě divadla? Ústí nad Orlicí také pořádá ve spolupráci s DS VICENA divadelní přehlídku, co vše to obnáší? Rozhovor vedla Kateřina Fikejzová Prouzová.

záznam streamu: ZDE

DIVADELNÍ SOUBOR SE ZÚČASTNIL DIVADELNÍ PŘEHLÍDKY V ČERVENÉM KOSTELCI A ODVEZL SI OCENĚNÍ. VYPADALO TO, ŽE JSTE TO NEČEKALI.

Vůbec jsme to nečekali. My jsme do Červeného Kostelce jeli jako náhradníci se Starci na chmelu, jelikož jedno představení vypadlo. To, že jsme byli nominováni, to byl šok. Alexandra (Sašu) Gregara zná mnoho lidí, je to náš režisér a jemu jsme to hlavně přáli. Saša po nás chce, abychom hráli sebe a užívali si to v situacích, ve kterých jsme. Možná jsme si to užívali proto, že jsme od toho nic nečekali, chtěli jsme pobavit hlavně diváky. Mělo to jedno úskalí, protože to bylo teprve podruhé, co jsme hráli na velkém jevišti. Toto divadlo je dělané na malé jeviště. Saša nás ale zase uklidnil a prostor jsme si zúžili světlem, udělali jsme si stín a na tom jevišti už to pak herci nepřijde. Měli jsme radost, že jsme vyhráli, že se podíváme zase někam jinam. Ano, náš spolek po 25 letech činnosti konečně dostal ocenění. Už jsme si to asi i zasloužili, je to významné pro náš spolek.

VY JSTE PŘIJELI DO ČERVENÉHO KOSTELCE SE STARCI NA CHMELU PO PADESÁTI LETECH. PRO OBSAZENÍ BYLO POTŘEBA, ABY UŽ VÁM NĚJAKÝ TEN PÁTEK BYL. V TOMTO OHLEDU JE VICENA DOST ZÁSOBENA?

Bohužel, musím říci bohužel. Přesto, že máme přes čtyřicet členů, tak těch aktivních je kolem pětadvaceti. To zdravé jádro se točí okolo věku nad čtyřicet let. Tentokrát přišlo období, kdy jsme dělali několik her, kde dostávali šanci herci středního věku. A jsme soubor, který kolikrát vystupoval i s živou hudbou na jevišti, rádi zpíváme, ze zpěvu jsme tedy neměli žádné obavy.

JÁ SI MYSLÍM, ŽE ÚSPĚCH NA VAŠICH ŠTACÍCH A V ČERVENÉM KOSTELCI VÁS MUSEL NAKOPNOUT. CHYSTÁTE NĚCO NOVÉHO V TOMTO OBSAZENÍ?

U nás v klubovně jsme seděli a děvčata sama se hlásí, chtěla po Sašovi, aby něco vybral. On říkal: mám vytipováno 25 scénářů. Ještě jsem je všechny nečetl, ale byly by pro vás. Nevíme tedy, s čím přijde, ale těšíme se. Určitě bychom to přivítali. Ale nebudu nic prozrazovat, protože se zatím nic konkrétního nerodí.

VELKÝ ÚSPĚCH MĚLA V ČERVENÉM KOSTELCI VAŠE MINIMALISTICKÁ SCÉNA.

Právě ten minimalismus byl hodně chválen porotou. Tady se ukazuje um právě Saši Gregara. Není potřeba tahat na jeviště spoustu propriet, ale rozehrát to.

SPOUSTU VĚCÍ DOKRESLUJETE POUZE ZVUKEM. MUSÍME ŘÍCT, ŽE JSI HRÁL HLAVNÍ ROLI SPOLEČNĚ SE SVOJÍ ŽENOU. JAK DOMA ZKOUŠÍTE?

No, já jsem tam měl jen tři vstupy, tak to neberu jako hlavní roli (smích) z hlediska příběhu je to hlavní role. Ze začátku jsme to doma zkoušeli, ale ne vždy to vyšlo tak, jak jsme to zkoušeli. Kdo zná Sašu Gregara, tak ví, že po každé zkoušce to vypadá jinak (smích).

VŽDY, KDYŽ TU ČEKÁM NĚJAKÉHO HOSTA, ZJIŠŤUJI SI O NĚM JEŠTĚ VÍCE INFORMACÍ. NA GOOGLU JSEM SE V ČLÁNKU Z ROKU 2013 DOČETLA, ŽE JSI REPREZENTOVAL ČESKOU REPUBLIKU V BOWLINGU. JSI NADŠENEC DO BOWLINGU, TY JSI LETĚL DO LAS VEGAS REPREZENTOVAT.

Ano, to je můj druhý koníček a další můj koníček je sborový zpěv. V roce 2013 se konalo první mistrovství světa v bowlingu 50+. Letěli jsme 4 muži a 4 ženy. S manželkou jsme to zafinancovali a ten týden v Las Vegas jsme si užili. Ono o výsledky nešlo. Bowling tu není příliš podporován, a když jsme letěli do Ameriky, tak jsme si vše platili, neměli jsme stejné podmínky jako ostatní země. Dvacet devět států hraje bowling dlouhá a dlouhá léta. U nás se začal bowling objevovat až po revoluci. My hrajeme sportovní bowling, máme své vlastní profesionální vybavení. S manželkou reprezentujeme i na mistrovství Evropy. Z mistrovství Evropy mám z roku 2013 desáté místo, zatím z Čechů nikdo v této kategorii lepší nebyl (smích). Bowling je moje velká vášeň. Máme pro to ale nyní špatné podmínky. Bowling přestal vydělávat a nemáme kde hrát, musíme jezdit například do Prahy. Musím zmínit, že manželka z posledního mistrovství Evropy přinesla bronzovou medaili.

TY JSI ZAČÍNAL V BRANDÝSE NAD ORLICÍ, TAM NYNÍ NEJSOU ŽÁDNÍ OCHOTNÍCI?

Někdy kolem roku 2000 se dala dohromady skupina asi deseti lidí. Dělali jsme Werichovo Fimfárum a Dva muže ve člunu. Bylo zajímavé, že na to představení tenkrát přijel Saša Gregar, to jsme ho ještě neznali. Doslechl se, že se tam něco děje, tak se přijel podívat. Když zaznamenal, že minimálně hlasově na to máme, tak nás pozval do VICENY a od té doby s nimi s manželkou hrajeme. V Brandýse se to poté rozpadlo. Nyní je tam historie loutkářů. V tuto chvíli je rozbořen ale dům, ve kterém mohou loutkáři hrát, takže nyní jsou loutky uloženy a čekají, až se to opraví.

ŽEROTÍNSKÝ SBOR, VE KTERÉM ZPÍVÁŠ, MÁ JAKÝ REPERTOÁR, JAKOU MUZIKU PREFERUJETE?

Teď se pohybujeme od dvaceti pěti do třiceti členů. Přibyla nám i děvčata s mladšími hlasy. Je to nyní dobrý soprán. Máme celou šířku, tak jak sbory mohou mít. Od duchovních skladeb, přes spirituály, vážnou hudbu. Používáme i pro obveselení publika skladby, které jsou odlehčenější, například od ABBY. Zúčastňujeme se různých festivalů a výměnných koncertů.

DNE 15. 03. 2024 U VÁS BYLA ZAHÁJENA ČINOHERNÍ PŘEHLÍDKA S NÁZVEM ORLICKÁ MASKA.

Ano, je to jubilejní desátý ročník. Tam nás do toho hodně uvrtala Lenka Janyšová z Malé scény, která je také členkou VICENY. Řekla samozřejmě, že je to spousta práce a že by s tím potřebovala pomoct a my jsme to přivítali. Je to z 99 % její zásluha. Hraje se na Malé scéně a Roškotovu divadlu. Máme soubory, které u nás pravidelně vystupují. A jsme také rádi, že za námi přijíždějí i soubory z hodně daleka a jiných krajů.

I TY MÁŠ NA TÉ PŘEHLÍDCE SVŮJ DŮLEŽITÝ ÚKOL.

Loni jsem to nechal na mladších, ale letos je opravdu potřeba pomoct, takže se vracím k tomu, co jsem začínal v začátcích, takže se s kolegou ujmeme moderování. Představení souborů. Je to příjemné ty soubory představit právě divákům, kteří třeba nestíhají číst program. Manželka dělá hlavního pokladníka. Máme zaangažované různé opatrovníky každého souboru. Jmenovitě je určeno, kdo se o jaký soubor stará, aby soubory vše věděli. Opatrovníci se o ně tedy starají, dokud neodjedou.

SOUBOR VICENA JE KAŽDÝ ROK V PROGRAMU TÉTO PŘEHLÍDKY?

Ano, město Ústí nad Orlicí nám poskytuje finanční prostředky na to, abychom mohli jako soubor fungovat a jednou z podmínek je, že budeme také vystupovat na přehlídce. To znamená, že každý rok musíme mít minimálně jednu premiéru, abychom s ní mohli na přehlídce vystoupit. Občas se zadaří a máme třeba i dvě premiéry během roku.

KDO U VÁS VYBÍRÁ DRAMATURGII, KDO ČTE, JAK SE TO VYBÍRÁ?

Čeká se na nápad kohokoliv a třeba režiséra, který se toho ujme. Dramaturgický plán neděláme. Ten, kdo se odváží režírovat, zvolí si hru, vybere si herce, ten volí, co se bude hrát. Dokonce třeba do některých divadelních her režisér zve herce i odjinud.

POJĎME SE VRÁTIT K ORLICKÉ MASCE. JAK TO MÁTE S DIVÁKY. MÍVÁTE VYPRODÁNO?

Nemáme vyprodáno, ale těch míst tam moc nezbývá. Kdo přijede, určitě ho usadíme, můžeme přidat i nějaké židle. Nestalo se nám, že by někdo přijel a nedostalo se na něho. Sál je téměř většinou plný. Diváci už jsou zvyklí za těch deset ročníků. Potkávám tam také stejné tváře, které chodí každý rok. Zároveň i divadelníci, kteří odehrají, zůstávají třeba do dalšího dne, takže sedí v hledišti.

CO SI MYSLÍŠ, ŽE JE PRO SOUBORY OD POROTY NEJLEPŠÍ ZPĚTNÁ VAZBA? CO TY JAKO HEREC OD POROTY POTŘEBUJEŠ VĚDĚT, ABY SE TO NĚKAM POSUNULO?

Máme z toho vlastní zkušenosti, na přehlídce venkovských souborů, například ještě s Brandýsem, jsme byli rozčarováni. My jsme jen slyšeli, jak by to dělal on, jak to dělá on a jak to dělá na jevišti národního divadla například pan Laurin. To nám přišlo špatné, více jsme přivítali třeba nyní v Kostelci, že měli konkrétní vyjádření k tomu, co viděli a jaký z toho měli pocit. A ne aby nám režisér říkal svojí představu. Rady ano, ale spíše povzbuzující a vůbec neškodí u amatérského divadla, když nebudou šetřit chválou, i když se něco třeba nepovedlo. To si myslím, že se nestává moc často. Mohla by být porota v tomto štědřejší i za tu snahu.

CO BYSTE U VÁS VE VICENĚ NYNÍ POTŘEBOVALI?

Potřebovali bychom jakousi zkušebnu, klubovnu. Máme, zaplať pánbůh Malou scénu, ale nechceme je otravovat, přeci jen jsou vytížení. Trošku nás mrzí, že ač nás město podporuje, podporuje naší činnost, ale zahrát například v divadle, není pro nás privilegium. Musíme si prostor platit. Co se týče personálně, potřebovali bychom více mladých herců a hodili by se nám noví technici. Dříve jsme měli kolem roku 2010 až 2015/17 více techniků. Byli lidé na stavění kulis, pouštění hudby apod. to dnes není.

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Tomáš Zeman

autor: Lucie Hotařová