Nikola Ciprová: na zkouškách nepoužitelná, před diváky září

Původně grafická designérka a umělecká designérka, dnes září na muzikálových jevištích, a to i bez hudebního vzdělání či tanečních lekcí. V rozhovoru otevřeně vypráví o svých začátcích v Jihočeském divadle, prvních rolích, zkušenostech z Broadwaye i o tom, jak se naučila stepovat za čtrnáct dní a proč se na jevišti cítí nejlépe, i když je trémistkou.

záznam streamu: ZDE

Do divadla jsem začala chodit, když jsem tam začala hrát

Nikola Ciprová, která se věnuje muzikálovému herectví, se do divadla nikdy nějak nehrnula. Babička se snažila učit ji na klavír. Ze školního pěveckého sboru si pamatuje velkou bílou gumičku do vlasů. Nikdy netančila a sólo zpívala jen kachličkám v koupelně. Přesto přišel čas, kdy se přihlásila do muzikálového kurzu v Jihočeském divadla. V rámci kurzu začala zkoušet muzikál: Kocoura Modroočko. Do divadla tedy začala docházet pravidelně – hrát. Díky prvnímu muzikálu začaly přicházet další příležitosti. A v současné době si Nikola Ciprová někdy zajde i do divadla jako divák.

Chtěla jsem na uměleckou školu

Z vyprávění Nikoly vyplývá, že na naléhání maminky se přihlásila na uměleckoprůmyslovou střední školu. V plánu měla konzervatoř. Ovšem maminka měla strach, aby se Nikola uživila. Po výtvarném kroužku tedy padla volba na obor Propagační výtvarnictví/grafický design. Umění tedy dopadlo. Studium na vysoké škole ekonomické Nikola po třech měsících raději ukončila. Toužila spíš pracovat. A tak si založila vlastní reklamní agenturu. Tomuto oboru se Nikola věnuje dodnes a má za sebou mnoho zajímavých zakázek.

Na plakát k inscenaci musím znát koncept

Jedním z mnoha odvětví, kde Nikola dělá grafiku, je divadlo. Naplno se věnuje práci pro Divadlo Na Maninách, kde dělá kompletní grafiku pro všechny inscenace. „Nemám šanci vidět všechno, co se hraje. Ale vždycky si musím aspoň přečíst, o čem to je, abych věděla, jak koncipovat grafiku,“ říká Nikola Ciprová. „Dneska je trend, všechno nechat udělat umělou inteligencí. Ale vklad, nápad člověka asi nic nenahradí. Výtvarnou kvalitu ti AI nezaručí. Fotka a na tom text, to funguje zaručeně. Musí být ale dobře pořízená fotografie,“ říká něco o propagačních materiálech Nikola Ciprová.

Díky VHSce s Draculou jsem šla na muzikálový kurz

Když Nikola Ciprová zpívala jen kachličkám v koupelně opravdu dlouho, řekla si, že se chce posunout někam dál. Když vyhledávala nějaké kurzy zpěvu, narazila na kurz vypsaný Jihočeským divadlem. Jednalo se o kurz muzikálový. A tehdy to začalo. „Měli jsme doma na staré VHS kazetě záznam muzikálu Dracula, na CD jsme měli Galilea, takže jsem měla pocit, že vím, co asi muzikál je,“ směje se Nikola Ciprová. „Na kurzu jsem byla jednoznačně nejstarší, ale začali jsme pracovat na muzikálu. Zkoušeli jsme Kocoura Modroočka, muzikál z pera Marka Ebena. A tam jsem získala krásnou roli Bělovouse Zrzundy.“

Zkoušky neberu tak vážně, před diváky to asi jde

Svou první premiéru tedy Nikola zažila na prknech Jihočeského divadla. Když vzpomíná na své začátky, popisuje, že pan režisér se velice snažil, aby ji trochu vycepoval. Na zkouškách to ale nešlo. „Už jsem z toho byla hrozně na nervy, protože jsem nevěděla, co po mě pan režisér chce. Ale pak přišla premiéra, já vlezla na to jeviště, a všichni se hrozně divili, jak jsem to dokázala. Na zkouškách jsem byla fakt nepoužitelná. Ale pak jsem si stoupla před ty lidi a nějak to asi šlo.“

Lidi v hledišti jsou moje terapie

Ač Nikola Ciprová nepůsobí jako plaché děvče, před představením je velkou trémistkou. „Trému mám od Modroočka až dodnes,“ říká Nikola Ciprová. „A není to ten zdravý typ trémy. Nicméně už jsem se dostala do té fáze, že už před představením nezvracím. To je super! A tak mám to chození před diváky jako takovou terapii – bohužel trpím sociální fobií. A na jevišti s ní bojuju. Kbelíček na každou stranu do zákulisí, kapesníčky do podprsenky a jdu na to.“

Muzikálová abeceda

S vyprávěním o dalších příležitostech v muzikálech se Nikola Ciprová dostává k Zaslané poště. Muzikál Zaslaná pošta je projekt, který se opírá o předlohu, dnes již klasika žánru fantasy, Terryho Pratchetta. Základní duo tvůrců Vojtěch Adamčík a Jan Batysta připravovali svůj projekt v roce 2018. „Při tomhle zkoušení jsem se dostala k plnohodnotné alternaci role Sacharózy, a když jsem nehrála ji, tak jsem byla v taneční company,“ popisuje Nikola Ciprová, která přechází do muzikálového slangu. „Pro mě byl vždycky začátek v té pěvecko-taneční company. Je to nejnáročnější, ale také se na tom člověk nejvíc naučí. Také jsem zkoušela jako understudy, což znamená, že se člověk naučí všechno, a pak případně zaskakuje za toho, kdo vypadne. A offstage company jsou zpěvy, které jsou mimo jeviště. Jsme vlastně součástí orchestru.“

Doktor Faust v Divadle Na Maninách

Pražkou prvotinou dua Adamčík-Batysta, byl úspěšný muzikál Doktor Faust, kde Nikola Ciprová získala krásnou roli Mefistky. Ženské části postavy Mefista, který byl v tomto muzikálu zobrazován v tělesné dualitě muž-žena. „Je to moje první z hlavních rolí. Mám ji moc ráda, i když to pro mě bylo dost těžké. Musela jsem se učit, jak být na jevišti sexy,“ vzpomíná Nikola Ciprová. „Hlavně to bylo o napojení na kolegy, kteří hráli Mefista – muže. Museli jsme být opravdu propojeni, abychom každý pohyb dělali stejně.“

Stepovat jsem se naučila za čtrnáct dní

V roli pekařky Lízy, v muzikálu Cyrano z Bergeracu, měla Nikola za úkol stepovat. Jako muzikálová herečka bez jakéhokoli vzdělání se učí za pochodu, a tak i stepovat se učila v rekordním čase. „Za čtrnáct dní jsem se měla naučit stepovat tak, abych mohla stát vepředu a ještě u toho zpívat. Ještě jsem měla předepsané, jaké boty mám mít. A jediné, které v republice byly, mi byly o číslo menší
a ještě na podpatku. Takže to jsem si opravdu užila,“ říká s trochu strnulým úsměvem Nikola Ciprová.

Kapelu na střídačku a album snad bude

Láskou Nikoly Ciprové je v první řadě zpěv. Sama se muzice věnuje a pořádá koncerty, většinou benefiční. V současné době tvoří texty a trochu hudby a prozradila, že snad bude i album. Po zkušenosti s rozpadem kapely je rozhodnutá, že bude složení kapely čas od času měnit.

Na hodiny zpěvu jsem si zajela do New Yorku

Nikola Ciprová sice nemá vzdělání k muzikálovému herectví, nebo zpěvu. Ale touží učit se a zlepšovat se. Proto si jednou domluvila soukromé doučování přímo v New Yorku. „Dohodla jsme se s Carrie St. Luise, což je skvělá sopranistka krásných rolí, že mě bude učit zpívat. Jela jsem na Broadway, kde jsem chodila i na nějaké taneční hodiny, a odskakovala jsem si na zpěv. Učila mě jiný přístup, než jaký známe u nás. Neřešily jsme hlavovou, nebo hrudní rezonanci. Podle Carrie má fungovat všechno v propojení.“

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a Královéhradecký kraj.

foto: Tomáš Zeman

autor: Lucie Kotěrová