Před čtyřiadvaceti lety vznikla láska, vášeň... možná těžká závislost. Řada dvojrolí pomáhala formovat další divadelnickou duši, která dál objevovala své možnosti herecké i pěvecké. A dnes? Nejen že hraje, ale režíruje a o divadle přemýšlí. Stále ho miluje.
Michaela Vytlačilová je členkou, herečkou a nyní i režisérkou DS Hýbl v České Třebové. Jako dítko začínala v divadelním souboru Knoflíček, kde se postupně seznamovala se všemi složkami divadla, ale především získávala větší a větší touhu pro to, aby se divadlu věnovala celý život. „Pamatuji si, že moje první repliky mi předčítala maminka, protože jsem neuměla číst,“ vzpomíná Michaela Vytlačilová. „Nevím, jak na to rodiče přišli, že mě dají do dramaťáku, ale jsem za to vděčná.“ A tak Michaela zvládla i svůj stud, o kterém mluví, protože věděla, že už nemůže jinak. „Poprvé jsem vlezla na jeviště, teď tam svítily ty reflektory… pamatuju si na ten pocit, jak jsem hned věděla, že tam chci být a dělat to.“
V dětském a studentském věku si Michaela prošla řadou pohádek, většinou znělých titulů známých také z televizních obrazovek. Jako milovnice českých filmových pohádek si rozhodně přišla na své. „Dodnes jsem hodně pohádková, konkrétně jsem na hrané české pohádky. Vždycky mě to bavilo a mám k tomu blízko. Učím to i moje dcery. Klidně bych se k pohádkám vrátila zase,“ usmívá se Michaela Vytlačilová, která má určitě s DS Hýbl pohádkové režijní plány.
Michaela patří, ještě s několika kolegy, do skupiny nejmladších členů souboru Hýbl. Mladá krev nejen že vnáší do souboru vždy nový a svěží vítr, ale také nové impulsy pro směřování souboru. DS Hýbl je velice aktivní a dává o sobě vědět. Jejich sociální sítě jsou nadupané aktualitami. Společně přemýšlí i nad dalším směřováním souboru. „Máme teď velké plány,“ říká Michaela. „Chceme přiblížit ten soubor co nejširším věkovým skupinám. Dostat se co nejvíc do povědomí.“ O propagaci souboru se nyní stará Jiří Holý. Do režie se jako mladá krev pustili Adam Pávek a právě Michaela Vytlačilová. DS Hýbl běží kupředu, protože si vychovává srdcaře. Soubor si s sebou nese tradici, že režisér má vždycky pravdu, a tak není pro letité členy problém, poslouchat režiséry i o dvě generace mladší. „Myslím, že Adama Pávka taky všichni skvěle poslouchali. Ano, nejdřív jsme z toho měli obavy, protože přece jenom jsme takový písklata a najednou máme režírovat i ty starší ročníky, ke kterým jsme vzhlíželi. Je to těžké, ale všichni nám vycházejí obrovský vstříc.“
Soubor Hýbl má na svém repertoáru mnoho hudebních inscenací růžných žánrů. Na svém kontě mají
i operetu. Michaela vzpomíná, že jako malá slýchávala větu: „Ty nezpívej.“ Tento drobný blok se s ní nese do jejího divadelního života. Nicméně Michaela je o divadle bytostně zapálená a udělá pro něj cokoli. A tak nakonec ani ten zpěv není překážkou. „Odkud já to mám, to je vůbec záhadou. U nás doma k divadlu nikdo netíhnul, dokonce ani nikdo nemá hudební sluch. Já teda taky ne,“ směje se Michaela Vytlačilová. „Jsou zpěvačky u nás v souboru, třeba jako je Zuzana Kupková, nebo Danča Stránská a ty se postaví, dostanou noty, zazpívají a jdou. Ale já co dostanu, tak si to musím vydřít. Zuzka Kupková se se mnou vždycky trápila, protože jsem chodila o půl hoďky dřív na zkoušky a fakt u klavíru jsme to jely společně dokola, dokud to nešlo.“
Pokud byste se Michaely zeptali na režiséra, který ji rozhodně formoval, byl to Jiří Jireš. Osobnost českotřebovského divadla, která dala Michaele, podle jejích slov, mnoho krásných hereckých příležitostí. „Byl přísný,“ říká Michaela. „Ale všichni jsme ho milovali! Opravdu jsme k němu vzhlíželi jako k bohovi. Já jsem přišla v době, kdy tam prostě tu reputaci měl velikou a všichni k němu měli obrovskou úctu. A tak jsem do toho naskočila a automaticky jsem tu úctu měla taky. Jako přísný byl, ale to jsem mu hned odpustila.“
A přísnou režisérkou bude i Michaela Vytlačilová, zdá se. Ačkoliv se v létě i DS Hýbl většinou věnuje odpočinku, tentokrát tomu bylo jinak, protože režíruje Michaela. Nutno však říct, že Michaela si ohromě chválí, jaký si sestavila ansámbl. „Navrhla jsem, že bychom se třeba dvakrát, třikrát
o prázdninách mohli sejít. A najedou se z toho vyklubalo každé úterý a čtvrtek. Ale jako nejsem zas takový ras, jak někteří tvrdí. Na dovolenou mohli odjet všichni. Zkoušení se tomu přizpůsobilo, takže jako nevím, kde je problém,“ směje se Michaela. „My jsme ochotníci – že jo, takže my nepotřebujeme žádnou dovolenou od divadla, protože když má někdo rád běhání, tak prostě rád běhá v létě i v zimě. Když někdo rád otužování, tak se rád otužuje v létě i v zimě. Takže proč my, když milujeme divadlo, bychom nemohli hrát v létě i v zimě?“ Ptá se správně Michaela Vytlačilová.
Na jasnou otázku jasná odpověď. Michaela má svůj divadelní sen, dělat divadlo co nejvíc. To je krásné, ale neskromné přání. Díky rodině, která ji podporuje, se jistě toto přání bude naplňovat. Michaela k němu elán rozhodně má. A také má plno nápadů. Krom pohádek má na mysli také hru hororového žánru. A z hereckých snů má jeden obzvláště lákavý. „Moc bych chtěla zrežírovat, a také si v tom zahrát, životní příběh Lídy Baarové. Mně v pubertě dost lidí říkalo, že jsem jí trošku podobná (trošičku aspoň), proto si myslím, že by to na jevišti nevypadalo vůbec špatně. Miluji první republiku, potom i válečné a poválečné období. Prostě mě tohle vábí a přitahuje.“
Čas v divadle je pro Michaelu vzácný, a tak i rodinný život této vášni pomalu ale jistě přizpůsobuje. Pomalými krůčky si zve své dcery na zkoušky a plánuje, že s ní budou chodit víc a víc, aby pořádně přičuchly k té kráse. Kdo ví, možná se jednou také chopí otěží v českotřebovském souboru. Teď ale patří Michaele, která chystá svou první premiéru coby režisérka. Konat se bude 15. listopadu. Jste srdečně zváni.
Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.
Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.
foto: Tomáš Zeman
autor: Lucie Kotěrová
Souhlasím Tyto stránky používají cookies za účelem lepšího komfortu jejich prohlížení. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.