Martin Markoš: HEREC, DRAMATURG, PEDAGOG A NEJVĚTŠÍ MILOVNÍK DIVADLA

Martin Markoš má svou domovskou scénu v divadle Jesličky Josefa Tejkla. Pochází z Děčína a do Hradce se dostal díky studiu vysoké školy. Proč „možná největší milovník divadla“? Protože jako jeden z mála chodí opravdu velmi často na divadelní představení a spoustu z nich jich viděl několikrát. O tom, co ho nejvíce zaujalo, jak se on sám k divadlu dostal a co si myslí o dnešním trendu divadelních her od McDonagha, zjišťoval Josef Jan Kopecký.

záznam streamu: ZDE

JEN NA ÚVOD, MARTIN VIDĚL VĚTŠINU INSCENACÍ PRÁVĚ V KLICPEROVĚ DIVADLE, HNED NĚKOLIKRÁT. KOLIKRÁT JSI NEJVÍCE VIDĚL JEDNU VĚC?

Já mám pocit, že třeba Figarku nebo Richarda III. asi patnáctkrát.

KDE SE V TOBĚ VZALA DIVÁCKÁ LÁSKA K DIVADLU?

Pocházím z Děčína, kde vlastní soubor není a chtěl jsem toho využít, když jsem zde v Hradci chodil na vysokou školu. Tady ten soubor je a tenkrát nabízel různé slevové kupony. Využíval jsem toho při studiu. Se střední školou jsme měli i program mladého diváka, a naše češtinářka s námi jezdila třeba do Prahy do divadla. Takže ta mě k divadlu také přivedla.

PROČ JSI ZAČAL HRÁT DIVADLO?

Přišlo mi, že to je způsob, jak se naučit vystupovat před lidmi. Ohledně pedagogické práce mi to přišlo přínosné.

DÍVAL JSEM SE, JAKÉ PŘEDMĚTY VYUČUJEŠ/JSI VYUČOVAL: KULTURA ŘEČI, RÉTORIKA, TYTO PŘEDMĚTY PŘIŠLY, AŽ KDYŽ JSI ZAČAL HRÁT ANEBO OD NICH PŘIŠLA CESTA K DIVADLU?

Domnívám se, že protože jsem chodil do ochotnického divadla, tak jsem měl tyto předměty. Myslím, že na základě toho, že se o mně vědělo, že hraji v Jesličkách, tak jsem dostal tyto předměty.

JSI TEDY SOUČÁSTÍ DIVADLA JESLIČKY JOSEFA TEJKLA, COŽ NENÍ JEDINÝ SOUBOR, SE KTERÝM JSI VYSTUPOVAL, JE TO TAK?

Já jsem hrál v Rumburku jeden rok a pořád jsem tam navázaný na lidi, ale ne že bych s nimi vyloženě hrál. Ale s kamarádem děláme třeba soutěží dialogy do Pohárku SČDO.

NYNÍ ZKOUŠÍTE NOVOU VĚC, CO TO JE?

Izraelská hra Postižení, je to současná věc, kdy izraelská mafie chce pašovat drogy a využije k tomu amatérské divadlo, které tvoří postižení herci. Obrazy se překrývají navzájem. Je tam divadlo na divadle, kde hrají Romea a Julii. Zamilovaná linka z Romea a Julie se prolíná se zamilovanou linkou herců.

KDYŽ SE OHLÉDNEŠ ZPĚT ZA TOU ŘÁDKOU HER, KTERÉ JSI ODEHRÁL, CO SI VYBAVÍŠ JAKO NEJVĚTŠÍ HERECKÝ ZÁŽITEK?

Možná to, jak jsem u tebe hrál Kurz negativního myšlení. Možná, protože, že tam jsem hrál hlavní roli, jedinou, kterou jsem měl (smích). Vím, že jsem původně nechtěl vzít hlavní roli, kterou jsem dostal a na konec jsem za to rád, protože to byla zajímavá zkušenost. Seděl jsem na vozíku a nemohl hýbat nohama a kladlo to nároky, které jsem na divadle zatím nezažil. Kladlo to velké nároky, které jsem do té doby nezažil na divadle.

MLUVÍŠ O VELIKOSTI ROLÍ, JÁ SI PAMATUJI JEDNU TVOU PRO MĚ ZÁSADNÍ ROLI, KTERÁ BYLA VE HŘE PORNOGEOGRAFIE.

To byla velmi zajímavá věc, hlavně z jazykového hlediska. To o mně víš, že mám velmi dobrou paměť na texty. Pamatuji si text, rychle se ho naučím a znám i texty ostatních herců. Dlouho po odehrání divadelní hry si je také pamatuji, ale zrovna u této hry jsem z hlavy texty snad okamžitě vypustil. To byly tak hrozné texty (smích). To bylo tak složité po jazykové stránce, že jsem to nezvládl udržet v paměti déle.

TAM JSI PODLE MĚ ZÁŘIL, ALE BYL JSI TAKOVÝM TAHOUNEM. TAM JSEM CÍTIL, ŽE TÍHNEŠ K DRAMATURGII, PROTOŽE JSI MĚL KONSTRUKTIVNÍ OTÁZKY A PŘIPOMÍNKY KE ŠKRTŮM. JAK K DRAMATURGII PŘISTUPUJEŠ, JAK SE NA TO DÍVÁŠ Z VENKU?

Trochu jako když něco pročišťuješ. Jako že to upravuješ do podoby, která se drží předlohy, ale zároveň z toho děláš něco vlastního. Což ta režisérská práce je dost podobná. Možná takhle bych to nějak popsal.

MÁŠ POTŘEBU DRAMATURGICKY ZASAHOVAT DO TEXTŮ, KTERÉ VIDÍŠ NA PŘEDSTAVENÍCH, AŤ UŽ AMATÉRSKÝCH NEBO PROFESIONÁLNÍCH?

Stávalo se mi to třeba u hry, kterou jsme sami dělali a měli jsme jí proškrtanou. Viděl jsem jí neproškrtanou a vlastně jsem zhodnotil, že škrty, které jsme udělali, byly dobrým rozhodnutím.

CO BY SIS CHTĚL ZAHRÁT? MÁŠ NĚCO, CO BY TĚ BAVILO DĚLAT NA JEVIŠTI? TÉMA, SITUACI, PŘÍBĚH?

Chtěl bych si po delší době zkusit nějakou velmi vážnou hru. Karel Pešek si vybírá dost komediální věci, ale ta vážnější linka mi trochu chybí.

KDYŽ SE PODÍVÁŠ PO VLASTI, MÁŠ NĚJAKÉ DALŠÍ OBLÍBENÉ DIVADLO KROMĚ KLICPEROVA?

Mám rád divadlo DRAK, mám rád Mladou Boleslav. Těším se, když přijede Bezruč z Ostravy. Mám speciální vztah k Ústí nad Labem, protože to je blízko Děčína a mají celkem originální linku tvorby. Mám rád HaDivadlo a Husu na provázku. A pak mám určitý vztah ke Zlínu, protože Petr Michálek byl můj učitel tvůrčího psaní v Děčíně. Přes něj jsem sledoval, co Zlín hraje.

V ČECHÁCH SE JEDE NA VLNĚ HER MCDONAGHA, JAK TY HO VNÍMÁŠ?

Já jsem ho viděl poprvé už na střední škole v rámci mladého diváka. Tam jsme jeli do Divadla v Celetné, kde se hrál Mrzák inishmaanský a to mě tenkrát dost zaujalo. Poté jsem to viděl v Klicperově divadle a zároveň jsem viděl Poručíka na Hronově. Od skvělého souboru ze Slovenska jsem ho také viděl. Tento soubor byl tenkrát amatérský a nyní profesionální z Liptovského Mikuláše Gasparego. Ti hráli divadelní hru o dvou bratrech, kteří se nesnáší, s názvem Osiřelý západ. To byla také vynikající věc. Přijde mi, že McDonagh má stále co říct. Možná je to Čechům blízké to propojení brutality s humorem. Jako mají rádi Pulp Fiction (smích), tak možná proto mají rádi McDonagha.

NO A ZÁVĚREČNÁ KVÍZOVÁ OTÁZKA. KTERÝ TERMÍN PREFERUJEŠ? AMATÉRSKÉ NEBO OCHOTNICKÉ DIVADLO?

Já jsem v tom nedělal rozdíl. Ale nyní, pod tvým vlivem (smích), když to divadlo vzniká pod ZUŠkou, volím termín amatérský, když znám lidi, co fungují jako spolek, kde platí členský příspěvek, tak ti si říkají ochotníci.

Poslechněte si zá celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Tomáš Zeman

autor: Lucie Hotařová