Ludmila Šmídová: Divadlo je pro mě droga

Hostem Antré 3. 6. 2021 byla Ludmila Šmídová. Herečka a režisérka Náchodské divadelní scény. Jedna z těch, kteří od konce sedmdesátých let budovali moderní podobu amatérského divadla ve Východočeském kraji.

záznam streamu: ZDE

Kdo je Lída Šmídová?

Absolvovala Střední ekonomickou školu v Náchodě. Od roku 1974 zaměstnána 17 let v Náchodském kulturní středisku, nejdříve jako vedoucí ekonomického oddělení, později jako vedoucí vzdělávacího oddělení se zaměřením na kurzovní činnost, činnost zájmově uměleckých souborů, pořádání besed, přednášek, filmových večerů.

Co se týká amatérského divadla, nejdřív v Náchodě jen hrála, poté začala studovat herectví a později i režii na Lidové konzervatoři Východočeského kraje. Tam se potkala s prof. Františkem Štěpánkem, který ji hodně ovlivnil. Když hledala text pro svou první režii, objevila dramatika Alejandra Casonu a zamilovala se do něj: „Přečetla jsem si Jitřní paní a úplně mě to vzalo, pan profesor Štěpánek mě povzbuzoval, abych to zkusila. Ze začátku bylo těžké říkat zkušeným náchodským starým bardům, jak si to představuji, a co mají dělat. Ale všichni byli vstřícní a brali mě,“ vzpomíná Lída Šmídová. Nastudování náročného textu se povedlo a soubor postoupil na přehlídku v Jiráskově Hronově. „Byl to veliký závazek. Seděli jsme v klubu s Janem Císařem, jeho ženou Mirkou a Františkem Štěpánkem. Pan profesor Císař říkal – Lído, je to dobrý, ale co bude dál… V tu chvíli na mě padla tíha,“ říká Lída Šmídová. S každou další režií pochybovala, jestli to dělá dobře. „A jednou jsem se svěřila panu Štěpánkovi. Řekl mi, že ne vždycky se všechno povede, ale tak že to mám prostě brát.“

Herecké a režisérské vrcholy

Lída Šmídová je také herečka – co považuje za svůj osobní vrchol na jevišti? „Dostala jsem jednou nádhernou roli, s níž jsem si nejdřív vůbec nevěděla rady, zkoušeli jsme Věc Makropulos, kde jsem hrála Emílii Marty, úžasná výzva. Měla jsem strach a nevěděla, jak do toho. Zkušená kolegyně Vlasta Žitná mi řekla, že to nemůžu vzdát, protože takovou roli dostanu jen jednou za život. A měla pravdu,“ uvádí Lída Šmídová. A dodává, že jí hodně pomohli její herečtí kolegové, jako Ladislav Hrudík nebo Jiří Kubina, kteří jsou vynikající kumštýři.

A jak hledá Lída Šmídová texty? Říká, že když jí při čtení v hlavě běží film, je to trefa do černého. Hned vidí scénu, aranže, jednání postav. Jejímu srdci je nejbližší klasické divadlo, vyprávění příběhů, navíc je romantička. Současnou moderní dramatiku sleduje, aby měla přehled, užívá si to jako divák. Jako režisérka se jim vyhýbá. Ráda vzpomíná na inscenaci Možná je na střeše kůň, kterou inscenovala dvakrát, v letech 1986 a 2010. A jaké to je, po letech znovu přistoupit ke stejnému textu? „Je to jiné, i tím, že má člověk jiný názor na život. Berete to zodpovědněji, více vnímáte nuance smutku, radosti a štěstí. Více to ze sebe dokážete dostat,“ myslí si Lída Šmídová.

Casona je láska na celý život

Po letech se Lída Šmídová chtěla vrátit k autorovi, se kterým začínala, k Alejandrovi Casonovi. Napsala překladatelce jeho děl Haně Posseltová, vyznala se jí ze své lásky k divadlu a požádala ji o překlad Bárky bez rybáře. „Odepsala mi a pozvala k sobě domů na Vinohrady. Vypravovala mi o Španělsku, o Casonovi, byl to pro mě zážitek,“ popisuje Šmídová začátek jejich přátelství. Obě ženy si začaly pravidelně dopisovat. „Když viděla moje nadšení pro Casonu, dala mi rukou psané překlady. Slíbila jsem, že je přepíšu na stroji. Svou kompletní překladatelskou práci měla zaznamenanou v sešitech. Pár textů jsem jí předala. Ale ne všechno, protože náhle zemřela. Překlady jsem nakonec poslala do agentury Dilia,“ říká Ludmila Šmídová. Z překladů Hany Posseltové nastudovala v české premiéře titul Třetí slovo a Bárku bez rybáře dělala v republice jako druhá.

Ochotníci v Náchodě

Náchodská divadelní scéna je soubor s letitou tradicí a jako mnoho amatérských divadel měla krizi po Sametové revoluci. V současnosti kromě Lídy Šmídové režíruje ještě Petr Dudáček a do souboru přišla mladá generace. Město své ochotníky podporuje, jak může.

A jací jsou náchodští diváci? „Trochu rozmazlení. Do Náchoda se vozí hodně kvalitní profesionální kultura, divákům nevadí náročnější dramaturgie, umí ji dobře přečíst,“ uvádí Ludmila Šmídová.

A kde můžete Lídu momentálně vidět? Pořád hraje hlavní ženskou roli v inscenaci Generálka jejího veličenstva, kterou si sama režírovala. Tuto humornou inscenaci s vypracovanými postavami, svěžím rytmem a dobře vyloženými situacemi můžete vidět díky několika zájezdům, které Náchodská divadelní scéna v nejbližší době plánuje.

Milé a příjemné povídání si můžete s námi zopakovat na kanálu YouTube. Bohužel prvních 11 minut je bez zvuku a tak se nedozvíte, jak se Lída k divadlu dostala. Spousta zajímavých myšlenek, příběhů a divadelních zážitků tam ale zůstala. To za sledování určitě stojí.

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centru podpory uměleckých aktivit - Impulsu, Hradec Králové.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Tomáš Zeman

autor: Kateřina Fikejzová Prouzová