Lenka Krejzová: časopis Místní kultura cílí na profíky i amatéry

Místní kultura je internetový časopis, který existuje už 32 let. Původně tištěné periodikum uvítal i tehdejší ministr kultury Milan Uhde. Redakci tohoto portálu provozuje NIPOS. Skromný věstník (připomínající tak trochu samizdat) přinášel zprávy a nabízel řešení problémů z lokální kultury v rámci samospráv. V současnosti Místní kultura kromě rozsáhlého kulturního zpravodajství z celé ČR nabízí i zajímavá témata prostřednictvím pravidelných cyklů, nově i podcastů, které představí šéfredaktorka Místní kultury.

záznam streamu: ZDE

Místní kultura má pro rok 2023 vypsaných několik témat, kterým se podrobně věnuje ve svých příspěvcích. Šéfredaktorka Lenka Krejzová je představuje práci celé redakce. Jedná se o mimořádně nabitý portál, který potěší milovníky kultury.

Česká kultura před Sametem a po Sametu – osudy osobností zejména z neprofesionální umělecké sféry před a po roce 1989

„Ten nápad vznikl v souvislosti s 30. výročím listopadové revoluce. Spolu s Lenkou Lázňovskou, ředitelkou NIPOS, jsme vytipovali seznam osobností se zajímavými osudy před rokem 1989, které se ještě zajímavěji vyvíjely po roce 1989. Mezi prvními jsme zaznamenali divadelní ochotníky, amatérské herce. Vnímali jsme, že mnozí z těchto lidí, kteří uměli dobře vystupovat a mluvit na veřejnosti a dokázali se o něco poprat, se později logicky objevili v komunální politice. Tito lidé v 90. letech přinášeli do společnosti étos a energii,“ vypráví o vzniku publicistického cyklu Lenka Krejzová.

Ať časopis není „pouze kulturní četka“

Lenka Krejzová dál vzpomíná, že při svém příchodu do redakce Místní kultury cítila především potřebu nově utvářet dramaturgii časopisu. Prostřednictvím cyklů redakce volila témata, která osloví nejen čtenáře, ale i samotné autory, tak aby texty byly kvalitní a čtivé. „Začala jsem si budovat tým externistů – spíš externistek. Dnes pro nás píše sedm statečných žen, které jsou schopny rozhlížet se kolem a reagovat na dané téma. Je radost s nimi spolupracovat.“ Tým Lenky Krejzové zve k dialogům nejen osobnosti, které autoři osobně znají, ale nebojí se oslovit i ty veřejně známé, z amatérské i profesionální scény, odborníky z různých oblastí. Vzniká tak průřez informací, ovšem vždy s ohledem na nosné téma, které má příspěvek či článek naplnit. „Pozvali jsme k rozhovoru třeba filosofa Jana Sokola, a bylo to moc dobře, tuto úžasnou osobnost jsme zachytili za pět minut dvanáct,“ vrací se Lenka Krejzová. „Já jsem si zvolila nejtěžší úkol – rozhovor s Milanem Uhdem, což je ohromná persona, dramatik, vynikající rétor, s velkou citlivostí pro jazyk. Spolupráce s ním a vzájemné naladění byly pro mne zážitkem. Smekla jsem před ním, jak je schopen ve svém věku ohlédnout se a přiznat si některé životní omyly a vyvodit z nich poučení pro nás – mladší generaci. Troufla jsem si položit otázku, zda jeho nejlepší divadelní hrou není Král Lávra? Shodli jsme se na tom, že ano, mimo jiné proto, že se trefila do dobového kontextu. Takže my jsme tímto cyklem poctivě rozehráli jak amatérskou scénu, tak profesionály a současně i české krajany v zahraničí, o kterých pro nás píše publicistka Martina Fialová.“

Podcast Místní kultury – přináší dialogy s lidmi, kteří mají co říct

„Jde zatím o poslední novinku, kterou jsme obohatili letošní rok,“ uvádí Lenka Krejzová oblíbený, až módní žánr současných médií. „Dostala jsem nabídku od dokumentaristky a mé bývalé rozhlasové kolegyně Hany Soukupové, a zdálo se mi to hrozně fajn, protože čtenářům tak můžeme nabídnout ještě obsáhlejší a barvitější periodikum. Našim historický prvním hostem byl ministr kultury Martin Baxa. Samozřejmě nejen proto, že nás zajímalo, jestli se opravdu někdy podaří naplnit to slibované jedno procento finančních prostředků z rozpočtu pro kulturu.“

Jednotlivé díly podcastu mají stopáž 20-30 minut a přinášejí rozhovory s osobnostmi na aktuální téma věcně a v souvislostech. O návratu kultivovanosti do atmosféry hradní kanceláře hovořila například Jana Vohralíková, kancléřka prezidenta Petra Pavla, dalším hostem podcastu, tentokrát na téma domácího násilí, byla senátorka Miluše Horská. Ačkoli se jedná především o sociální téma, Lenka Krejzová vnímá nutnost jeho reflexe v politice i kultuře. „Platí, když něco ve společnosti systémově nefunguje, pak takový problém proniká i do uměleckých a kulturních žánrů. – Kultura je nejen to, co nás dva a NIPOS velice zajímá, tedy umělecké žánry, ale v širším slovy smyslu se jedná o celou síť vztahů, zvyklostí a činností, kterými ta určitá společnost žije.“ Podcasty jsou k nalezení na: www.mistnikultura.cz.

Stopy v písku – příběhy z rodinných kronik

Lenka Krejzová se při pravidelných grémiích NIPOS pravidelně setkává s tvářemi NIPOSu. V souvislosti s cyklem Stopy v písku vypráví o paní Kateřině Brožové, knihovnici NIPOS. Ona byla tím prvotním impulsem pro vznik cyklu, který se inspiruje rodinnými kronikami. „Paní Kateřina se jen tak mimoděk zmínila o tom, jak knihovna NIPOS přetéká knihami, které napsali její předci, anebo jsou to publikace přímo o nich. A já jsem zastříhala ušima a zeptala se, o jaké předky jde. A dozvěděla jsem se, že to byli národní obrozenci a mecenáši podílející se například na výstavbě Národního divadla, a také první podnikatelé s citem pro českou národní kulturu. A tak jsem řekla paní Kateřině: pojďme zahájit cyklus nějakým vaším předkem. A tak se stalo.“ Paní Kateřina Brožová ve vyprávění Lenky Krejzové je však spjata i s dalším publicistickým cyklem.

100 let výročí Československé republiky z pohledu knihoven

V rámci oslav 100 let Československa přemýšlela Lenka Krejzová, jak vyprávět o tomto významném jubileu jinak, neotřele. Jak a kde najít zajímavou paralelu. A inspirace přišla. „Přátelím se s Janem Pětou, bývalým ředitelem městské knihovny v Hradci Králové, se kterým jsem často diskutovala o mnoha námětech. To on mě svého času upozornil, že roku 1919 byl přijat knihovní zákon, na jehož základě měla mít každá obec v Československu svou knihovnu. Mně to seplo, paní ředitelce Lázňovské taky, takže jsme těch 100 let republiky v redakci Místní kultury promítli na příbězích knihoven, protože v nich se zrcadlily všechny pohnutosti republiky – světová válka, odsun obyvatelstva z pohraničí a s ním cenzura i pálení knih, no na co si vzpomenete. Příběh knihoven naprosto jedinečně zobrazoval pohnuté dějiny první republiky. Pak jsem začala zásluhou paní Evy Svobodové, ředitelky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, tkát dramaturgickou strukturu cyklu. Jak to udělat, abychom oslovili nejprve všechny krajské knihovny, které by nám vytipovaly i ty docela maličké knihovny. Takže jsme měli z kraje jednu velkou – vědeckou a studijní knihovnu, jednu střední i tu miniaturní. Takhle jsme během roku zdokumentovali všech 14 krajů. A samozřejmě ve spolupráci s knihovnicemi. Požádali jsme je, aby se ponořily do kronik a do archivů a napsaly nám příběhy knihoven. Musím říci, že paní knihovnice jsou doslova „dopisovatelkami snů“. Cyklus jsme zakončili právě s paní Kateřinou Brožovou a věnovali jsme ho současné knihovně NIPOS, na jejímž počátku původně stál Masarykův lidovýchovný ústav. Z té doby tam jsou také unikátní publikace. Takže to bylo takové završení, a zároveň propagace NIPOSu.“

Srdcaři – žijí mezi námi, jen o nich možná nevíme. Lidé se srdcem na dlani. Ochotní pomáhat tam, kde je zapotřebí. Jejich příběhy inspirují.

„To je hodně důležité téma, a v každé době. Napadlo mne v časech covidu, kdy se naléhavě ukázalo, jak důležité je setkávání, přátelství, mecenášství a vzájemná pomoc,“ říká o vzniku tohoto cyklu Lenka Krejzová. „Jedna z našich externistek, paní Soňa Krátká, je sama srdcařka. Domluvily jsme se spolu, že ve svém okolí bude vyhledávat lidi, kteří ze své iniciativy pomáhají ostatním, např. ty, kteří pomáhají obnově kulturních památek, pořádají poutě apod. Vzala jsem si pro inspiraci do ruky knihu Chalila Džibrána – Prorok. Jsou tam krásné a hluboké myšlenky týkající se mnohých témat, jako je láska, manželství, smrt, přátelství a také darování. To si často připomínám, že je důležité, když člověk daruje sám, bez požádání. A já si myslím, že tahle společnost ví, že lidé jsou ještě stále schopni si pomáhat. A nám šlo o to, ocenit tímto způsobem ty, kteří pomáhají dlouhodobě.“

Sonda do života uměleckých spolků – zejména v malých obcích

Téma pro redaktorku Místní kultury Irenu Kouškovou, téma, které potvrzuje, že kultura žije opravdu v každém koutu naší republiky. „Periodikum Místní kultura je ve srovnání s ostatními médii jako David mezi Goliáši. Je to pidi médium, které ale nenechá propadnout sítem ani ty nejmenší vesničky,“ říká hrdě Lenka Krejzová, která v souvislosti s tím cituje krásný citát anglického spisovatele a filozofa G. K. Chestertona: „Co je špatného na světě? Špatné je to, že se neptáme, co je dobré na světě.“

Přátelé, čtěme knihy!

„My máme to privilegium, že jsme portálem dobrých zpráv a dobrých témat. Ale aby to nebylo jen tak jednostranné, dáváme prostor i tématům, která v kultuře hýbou světem. Například teď jsme zveřejnili zprávu z Ministerstva kultury o tom, že Česká republika usiluje o to, stát se čestným hostem Světového veletrhu knih ve Frankfurtu. Pokud se to podaří, pro Českou republiku to bude znamenat ohromné renomé a zas to přitáhne pozornost ke kultuře. Ale v této souvislosti jsme týden před tím publikovali otevřený dopis českých knihkupců a nakladatelů, kteří upozorňovali na obnovený pokus ministra financí zdanit knihy a učebnice. A to je opravdu velmi problematický přístup k české gramotnosti, protože v ČR je malý trh a zatížení knih a učebnic dalším DPH může být zničující. A když už tady tahám ty citáty z rukávu, tak si dovolím připomenout ještě jeden, proč jsou knihy tak důležité. Dramatik František Pavlíček kdysi říkával: ´Kdo škaredě mluví, ten škaredě myslí. ´ Ale ono to začíná už tím, že kdo nečte, ten špatně mluví. Kdo špatně mluví, ten špatně myslí. Kdo špatně myslí, ten špatně jedná. Přátelé, čtěme knihy a braňme se, aby na ně byla uvalena vyšší sazba DPH.“ Lenka Krejzová tímto jasně poukazuje na aktuálnost portálu, který je připraven informovat a reagovat.

Podnikavky na mateřské – seriál orientovaný na mladou generaci přináší podnikatelské zkušenosti tvůrčích maminek na mateřské dovolené

A Lenka Krejzová opět vypráví anabázi zrodu tohoto oblíbeného cyklu. Jednou jsme stáli na chodbě v NIPOS a byla tam s námi kolegyně, maminka tří dětí. A já jsem měla pocit, že bych měla přinést nějaké téma, které by se jí dobře zpracovávalo, protože to žije. Šlo nám ale i o to, oslovit další generační vrstvu, a taky o to, přinést informaci o tom, kolik je mezi námi tvořivých maminek, které ani mateřství nezastavilo v jejich přirozené kreativitě.“

Ideální čtenář Místní kultury – čtenář

V současné přehršli portálů, zpráv a dalších informačních kanálů je Místní kultura malou rybou. Nicméně drží si svou úroveň, má plno věrných čtenářů a díky snaze o aktuálnost i sociálním sítím přibývají i čtenáři noví. Lenka Krejzová, šéfredaktorka, hovoří o pozitivních číslech, která potvrzují nemalou návštěvnost, ale také velké procento čtenářů, kteří se na portálu Místní kultura opravdu zdrží a čtou.

Lenka Krejzová uzavírá své povídání opět citátem, tentokrát od Jana Wericha, který říkával, že je rád nafrněný, jinak řečeno, že cítí oprávněnou hrdost na každého Čecha, který něco dokázal. Lenka Krejzová přiznává, že v redakci Místní kultury se se svým týmem právě takhle cítí: „Nafrněně“.

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Tomáš Zeman

autor: Lucie Kotěrová