V současné době dochází v souboru ke generační výměně. Dodnes vedla spolek generace současných osmdesátníků, a nyní se dostávají do vedení souboru čtyřicátníci v čele s Petrem Klofandou a Michaelou Kotrbovou. Divadelníky z Vysokého Mýta jsme dosud moc nevídávali na divadelních přehlídkách tak často, ale třeba i toto se s nástupem nové generace změní. „Těm osmdesátníkům se na přehlídky ani moc nechtělo. Tak to je možná jeden z důvodů, proč jsme na přehlídky nejezdili. A druhý důvod je, že to divadlo děláme hodně tradiční, a když už jsme na přehlídku náhodou šli, tak jsme dostali hroznou sodu, že to děláme tak, jak se to dělalo kdysi, že to není avantgardní. Je to logické v tom smyslu, že to dělali starší pánové. Takže tak to je a bylo,“ říká současný předseda a režisér spolku, Petr Klofanda.
DS Šembera má stálou scénu v Šemberově divadle, kde má veškeré zázemí. I když Michaela Kotrbová, která má v souboru na starosti většinu důležitých věcí (jako je pokladna, kostýmy, propagace), si stýská po kostymérně a skladu kulis. V současné době nemají své věci v divadle, ani k nim nemají neomezeně volný přístup. Ve svém repertoáru se vysokomýtští věnují činohře, muzikálům a divadlu pro děti.
Po muzikálech jako je Noc na Karlštejně, nebo Limonádový Joe se nabízí otázka, kdo se stará o hudební složku. Soubor má však štěstí na muzikanty a muzikálně nadané i hudebně školené herce, takže muzikál není ve Vysokém Mýtě nic nedosažitelného. „Býval to hlavně pan docent Klíma, který s námi dělal třeba divadlo Voskovce a Wericha,“ vzpomíná Petr Klofanda na jednoho ze svých předchůdců. „Dělal aranže, měli jsme i živý orchestr. Takhle to už bohužel nemáme. Máme nahrávky a pěvecké party mám na starost já. Moc lidí bez hudební průpravy tam moc nemáme. Ano jsou, ale většina těch lidí, kteří zpívají, tak zpívají dobře a mají aspoň základní hudební vzdělání.“
Petr Klofanda je původně spíš muzikant jak říká, ale k divadlu se dostal, a tam svůj hudební um dál využívá. „Já jsem se dostal k divadlu velkou oklikou. Já jsem spíš muzikant, i když ne moc dobrý. Od malička hraju na nějaké hudební nástroje, pak jsem chodil do sboru, a tam chodila zpívat i paní režisérka. Někdo jim odpadl, a tak asi měsíc a půl před premiérou za mnou přišla, jestli to nechci zkusit. A tehdy mě to tak chytlo, že tam jsem dodnes,“ vzpomíná Petr Kotrba a navazuje na něj kolegyně Michaela Kotrbová: „Já jsem se dostala do divadla přes paní Hájkovou. Tenkrát hráli Betlémskou hvězdu, a sháněli kompars.“ Michaela i Petr se shodují na tom, že u divadla je drží to, že člověk si může zahrát něco úplně jiného, než v běžném životě a také je drží kolegové okolo. Je to soustava lidí, kteří si vždycky mají co říct, mají stejný náhled na život, a to není samozřejmá věc.
Jakub a jeho pán je současná inscenace na repertoáru DS Šembera. Pro Jakuba a jeho pána se rozhodl jeho režisér, Petr Klofanda: „Viděl jsem tento titul zpracovaný u kolegů z Luže ve velice krásném nastudování. A od té doby si to nesu v hlavě. Tehdy jsem si odnesl jenom tu filosofickou část, a děj mi utekl. Ale když jsem věděl, že mám dělat divadlo, tak tohle byla jasná volba. Objevoval jsem tam i jiné věci, ale ta filosofická část tam pořád je podstatná. Je to o tom, že existuje nějaká společenská odpovědnost. A ta odpovědnost je vrozená, anebo musím přijít sám na to, jak mám zodpovědnost získat.“
Zvykem DS Šembera je, nazkoušet inscenaci, hrát ji dokud je žádaná, a pak se vybírá a zkouší další titul. „Hrajeme jednou měsíčně, nebo se o to snažíme. Na podzim bychom podobným tempem chtěli pokračovat, a začít novou hru,“ říká Petr Klofanda, který v souvislosti s repertoárem zmiňuje předchozí tři léta, která se na vývoji souboru dost podepsala.
„Zvládali jsme i víc her v roce, ale v pocovidové době jsme rádi, že máme aspoň tuto jednu,“ říká s mírným povzdechem Petr Klofanda. Na souboru ve Vysokém Mýtě se doba covidu hodně podepsala, jako na mnoha dalších spolcích. Šemberáci se ale drží. „Sami jsme s tím měli problém, s tou dobou. Ale spíš jsme měli problém s tím, že jsme se nemohli stýkat a zkoušet. Máme teď jedno představení, přišli jsme o jednoho režiséra. Tak ani nevíme, jestli se někdo ujme režie pohádek, na které jsme byli my i naši diváci zvyklí,“ říká Michaela Kotrbová, jedna z dvaceti členů ansámblu.
V současné době tedy režíruje pouze Petr Klofanda, a počítá s touto pozicí minimálně i do další sezóny. „Nikdo jiný nezbyl v tuto chvíli, takže jsem si to úplně nevybral,“ směje se Petr, ale je vcelku spokojený s tím, že je režisér. „Asi u toho zůstanu. Docela mě to bavilo – honit lidi, a nemuset tam být sám. Metody ještě žádné nemám. Samozřejmě, měl jsem jasnou, konkrétní představu, a samozřejmě na zkouškách se to obrušovalo a dostávalo se to do mezí, které ti členové spolku uměli a byli ochotni předvést. Takže výsledek je kompromis, ale na to si musím zvyknout.“ Na druhou stranu, i Michaela byla s Petrem jako režisérem velmi spokojena, protože Petr ví, co chce, a má jasnou představu.
Snad žádný soubor si nemůže stěžovat na své domácí publikum. I ve Vysokém Mýtě nemají nouzi o diváky, i když Petr Klofanda připouští, že by bylo na místě, postupně si vychovávat novou generaci diváků. Soubor si slibuje, že noví diváci mohou přicházet s dobrou propagací i návratem k inscenacím pro děti.
Teď jsou ale aktuálnější další plány, které má Petr Klofanda jistě v hlavě. „Určitě přemýšlím o tom, jaká bude další hra. Pak nás čeká velké výročí – budeme mít 200 let od uvedení první české hry ve Vysokém Mýtě a 100 let od otevření divadla, což je v jeden rok, a to nemůžeme nechat ležet, takže k této příležitosti určitě něco vznikne. Já osobně mám v hlavě myšlenku, aby se do toho zapojilo celé město. Chci oslovit všechny schopné spolky, a pod hlavičkou DS Šembera udělat celoroční program. Můj sen je také, kombinovat činohru a loutky. Ale konkrétní kus jsem ještě nenašel. Máme i loutkáře – DS Srdíčko. Ti každý měsíc uvádí svou pohádku ve svém divadélku.“
Tradice divadla ve Vysokém Mýtě sahá až do 19. století. Divadelní spolek Šembera vznikl až po 1. Světové válce, a po nucené pauze a přetrvání divadelní tradice v podobě různých spolku navázal spolek Šembera svou tradici na začátku 90. Let 20. století. V rekonstruovaném divadle tedy dnes tvoří aktivní spolek pořádná hrst nadšenců, a na své domovské scéně dokážou naplnit pět představení za rok. Ale vyráží i na štace, a v budoucnu se nebrání ani divadelním přehlídkám. Třeba budeme mít možnost, se seznámit.
Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.
Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.
foto: Tomáš Zeman
autor: Lucie Kotěrová
Souhlasím Tyto stránky používají cookies za účelem lepšího komfortu jejich prohlížení. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.