Divadlo v rodině měla Jana Kaucká díky tetě, která byla herečkou. Když se Jana rozhodovala, kam po základní škole, teta byla připravena svou neteř vést k přijímacím zkouškám na konzervatoř. Jana však hrdě odmítla pomoc a jakoukoli protekci, a rozhodla se pro zdravotní školu. Ve své profesi se tedy celý život věnuje dětem, jako zdravotní sestra. „Pak mě to nesčetněkrát mrzelo, ale říkala jsem si, že kdybych měla opravdu velký talent, tak už třeba hraju v nějakém profesionálním divadle. A to se nestalo, takže asi opravdu je všechno tak, jak má být,“ říká Jana Kaucká, která divadlo přesto studovala. Úspěšně absolvovala Divadelní a filmovou vědu v Olomouci.
Prvním souborem, kde Jana Kaucká působila, bylo Divadlo v Doubravicích. Začátky v opravdovém divadelním souboru s tradicí, na které Jana velice ráda vzpomíná. „V tom divadle jsme spali na jevišti a byli jsme tam pořád. Žili jsme tím divadlem. Já jsem tam začínala v pohádce, kde jsem hrála dívku, která provdávala perníky. Já jsem měla tehdy hroznou trému. Byl to klasický divadelní soubor, kde se dělala jedna hra za rok nebo za dva. Ten soubor už bohužel neexistuje.“
Divadlo Exil bylo založeno v roce 2001 v Pardubicích. A půl roku na to už do ansámblu přichází Jana Kaucká. „Já jsem přišla do Exilu asi půl roku potom, co divadlo vzniklo. Najednou jsem neměla soubor, a kamarád mi ukázal na nádvoří zámku Zuzku Novákovou a říkal mě, že ta založila Exil. Šla jsem za ní, a nabídla jsem se jí. Ona mě obsadila do inscenace Kdo chytá v žitě, kde hrál i můj syn. Měla jsem tam dvojroli, a můj syn jako devítiletý tam hrál. A bylo to hezký představení,“ vzpomíná Jana Kaucká.
K výrazným vzpomínkám Jany Kaucké z exilovských začátků patří i inscenace Dracula v režii Tomáše Novotného. Po inscenaci se natáčel dokonce i film, a to pět let. Film stále není dokončený. „Na tom bylo vtipný, jak se pořád točil jeden film. Ale ti lidi se mění – tloustnou, mají jiné vlasy, a pořád jsou ty stejné postavy. Je to hrozný zmatek. A ten film není stále hotový,“ směje se Jana Kaucká.
Jana Kaucká je nejen zkušenou herečkou, ale také režisérkou. Za sebou má plno skvělých titulů a jejím prvním byl oblíbený Limonádový Joe. „Já mám vždycky nejlepší nápady před usnutím,“ vzpomíná na své rozhodnutí pro režii Jana Kaucká. „Napadlo mě jednou před spaním, proč ne. Já jsem měla k režii vždycky velký respekt. Po 20 letech hraní jsem se odvážila, a měla jsem velké štěstí na velké, skvělé herce a zpěváky. A dobojovali jsme až na Jiráskův Hronov. Nadřeli jsme se na tom, byly jsme týden na soustředění. A pamatuju si v Děčíně, že jsem měla diář, a tam stáli lidi frontu, aby nás pozvali, abychom to u nich hráli,“ vypráví Jana Kaucká, která je jako režisérka emotivní, ale snaží se být laskavá. „Hlavně mi přišlo úžasný, že vy děláte to, co vám řeknu,“ dodává se smíchem ke své režii Jana Kaucká.
Jana si během své dráhy herečky zahrála řadu krásných postav, od Gvendolíny v Jak je důležité míti Filipa, přes Lulu ve Shoping and Fucking až po Barbaru v Perfect days. Při práci na postavě si Jana užívá výzvy. „Já myslím, že když o tom zapřemýšlím, tak typově mi seděla ta Médea, kdy se střídá komika i tragika. Je tam všechno, co si chceš zahrát. Asi spíš mi vyhovuje, když má režisér vizi, když mi řekne, co si představuje. – Role Marjorie v inscenaci Krajní meze byla těžká. Byla to náročná hra a nestandardní text o násilí a o pomstě. Tahle role byla nejen psychicky ale i fyzicky náročná. A já jak mám zvykem, jsem si před premiérou zlomila nohu a nenechala jsem si dát sádru, abych tu premču odehrála,“ vzpomíná Jana Kaucká, stejně jako na další inscenaci Vernisáž, v režii Josefa Jana Kopeckého. „Havla mám moc ráda, ale musím říct, že tenhle text byl nejtěžší v mém životě. To absurdní drama je těžké v tom, že když se naučíš text, tak někdo druhý to říká celý taky. Tam bylo pikantní, že Bohdan si udělal tahák, ale já jsem to stejně na dálku neviděla. A když se hrála Audience a Vernisáž v jeden večer, tak Aleš Dvořák, který hrál v obou inscenacích, po tom množství piva co vypil při Audienci, prostě odešel během představení na záchod. A my se s tím museli nějak vypořádat,“ vypráví Jana Kaucká, a dodává: „Nikdy jsem nebyla přítel improvizace. Já jsem trémista, když umím dobře text, tak mi to pomáhá od trémy. Ale když jsme dělali projekt s Paleťákama, tak se mi to líbilo. Ale moc si na to netroufám.“
Jedním z titulů, které Jana Kauccká režírovala, je Kauza Médea, která měla premiéru v roce 2018. „Viděla jsem to ve studiu Rubín, a byla jsem nadšená. A pak jsem jela ještě na derniéru, a to už jsem si dělala poznámky, jak to chci udělat já. Nepokorně jsem se obsadila do titulní role, a taky jsem vůbec neměla ambice. Ona to byla taková katarze v mém životě, a nakonec jsme s tím taky byli na Hronově. Bylo to těžké, režírovat a hrát. A kdyby mě někdo vedl, tak věřím, že by třeba ty monology byly lepší. Ale nakonec se ukázalo, že se to docela povedlo.“
V současné době můžete Janu Kauckou vidět v roli Mag v inscenaci Kráska Z Leenane. „Teď hraju 70 letou starou paní. Ona by teda měla být ještě starší. Nejprve jsem to odmítla, ale teď jsem za to ráda. Sešli jsme se parta skvělých herců, ráda to hraju, a nebojím se být ošklivá. Ten text jsem se učila dlouho. Každou reprízou je to lepší, zraje to. Já jsem to hrála jako Olinka Vetešníková – slyšela jsem, že hraju jako ona. Ale to nebyla cesta,“ reflektuje svou práci na Mag Jana Kaucká.
O Týbrďo divadlu už byla v Antré řeč s herečkou a režisérkou Lucií Haškovou. Původcem této myšlenky však byla právě Jana Kaucká, která měla jednou před spaním zase dobrý nápad. „Když mě to napadlo, tak jsem byla divadlem pro děti nepolíbená, a oslovila jsem Lucku Haškovou. Dobře na sebe i slyšíme, jde nám to spolu hladce a získáváme ty ostruhy. Máme pět inscenací, fungujeme tři roky. Já mám hroznou radost, že i po covidovém období, které nás zasáhlo hned v začátku. Máme spoustu hostů. Je to úplně jiný hraní. Ty děti ti nedají nic zadarmo. Oni se nepodívají na hodinky, že už to do konce vydrží, ale oni se rovnou začnou bavit, nebo odejdou. Teď jsme zrovna hráli v tělocvičně, a aby s námi spolupracovalo 100 dětí, to vyžaduje hodně energie,“ říká Jana Kaucká, která si dokáže představit, že divadlo pro děti rozjede ve velkém. I když práce sestry ji stále těší.
Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.
Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.
foto: Tomáš Zeman
autor: Lucie Kotěrová
Souhlasím Tyto stránky používají cookies za účelem lepšího komfortu jejich prohlížení. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.