DIV SE: Vždy je poznat spontánnost dětí nebo ambice pedagoga

Krajská postupová přehlídka dětského a loutkového divadla. Hosty Antré byli členové lektorského sboru, ale i účinkující a jejich pedagogové.

záznam streamu: ZDE

Nina Malíková – teatroložka a pedagožka, členka lektorského sboru

Josef Jan Kopecký se Niny Malíkové ptá, jaký klíč lektorský sbor volí k hodnocení dětských souborů?

„Porota je složená tak, že my se všichni můžeme vyjádřit k tomuto oboru – dětské divadlo, loutkové divadlo, divadlo pro děti. Loutkové divadlo se hraje pro děti, a to dětské publikum tady je. Co se týká problematiky, co se má pro děti hrát, nebo jak mají děti s loutkou zacházet, tak každý z lektorského sboru o těch oborech něco ví. Tak porota je sestavená výborně,“ říká Nina Malíková.

Vždy je poznat spontánnost dětí, nebo ambice pedagoga

Při sledování či následném hodnocení dětského divadla, musí lektorský sbor sledovat a hodnotit přístup pedagoga, který dětský kolektiv vede. Pedagog je totiž ten, kdo zodpovídá za výsledný tvar. A pokud jde o letošní DivSe z pohledu Niny Malíkové: „Dnes jsme viděli spontánní hru dětí, kde jsme úplně zapomněli na to, že je měl na starost nějaký kantor. A někdy z toho ten kantor tak čouhá, nebo máte pocit, že děti jsou hodně vycvičené. A nejlepší je, že si toho nemusíte všimnout. A podobný je to i u těch loutek. Když je to soubor už zkušený, a pedagog je jenom usměrňuje, tak pak je vidět jejich práce, anebo je opět vidět ambice toho pedagoga. To je vždycky těžký. Ale ono se to pozná…“

To co si lidé představují pod pojmem loutka, to mnohdy neodpovídá představě o současném loutkovém divadle

Asi na každé přehlídce se lektorský sbor, spolu se soubory a diváky, dotýká základní divadelní terminologie. Často je třeba si připomínat, v čem tkví to základní, proč tu jsme, na co se díváme. A není tomu jinak ani v kontextu letošního DivSe. Tak například, co všechno je loutkové divadlo? „V dnešní době je otázka o tom, co je loutka?,“ říká Nina Malíková. „Je to všechno, co je animovaný objekt, co je rukou herce oživlé, a chová se jako člověk. Jsme zvyklí spíš na to, že loutka je to rozkošné zvířátko, a tam jde třeba i o tu špatnou manipulaci. Ale dnes se ty rozdíly tak stírají, že do loutkového divadla patří celá škála proudů: stínohra by tam taky mohla patřit, práce s materiálem. To co si lidé představují pod pojmem loutka, to mnohdy neodpovídá představě o současném loutkovém divadle.“

Čeští loutkáři drží krok se zahraničím

Nina Malíková říká, že má ráda amatérské loutkové divadlo, a že má v kontextu celosvětového loutkářství co říct. „V poslední době se v té amatérské produkci objevuje tolik pěkných impulsů, které s tím zahraničím krok vyrovnávají. V Chrudimi je i plno zahraničních hostů, a řekla bych, že držíme krok. Ta konfrontace je oboustranně inspirativní.“

České loutkářství je zapsáno jako nehmotná památka UNESCO. Dle Niny Malíkové toto uznání pomáhá určitému sebevědomí našich loutkářů. „Jde o něco, co existuje. Něco jako jev, kterému se někdo stále věnuje. V cizině to nemohou pochopit, že máme tolik souborů. Je to určitě fenomén a tímhle uznáním loutkáři mají větší sebevědomí.“

Zhodnocení přehlídek v kontextu republiky

Nina Malíková za svou kariéru projezdila už mnoho přehlídek, a na řadě z nich se objevuje opakovaně. Má tedy vzácné zkušenosti, díky kterým může zhodnotit život a vývoj přehlídek. „Východní Čechy v celostátním soutěžení hrají výraznou roli, a jsou na předních místech na ocenění. Je jistá konkurence se Západočeským krajem, ale tady je to skutečně s určitým akcentem,“ těší nás Nina Malíková. „Co se týče přehlídek, tak pro mě je hrozně příjemné, že vidím soubory, které už znám. Sleduji, jakým způsobem na sobě pracují, a jak na sobě pracují vedoucí souborů. Můžu čekat jejich styl, anebo jsem hrozně překvapena, protože jsem něco takového nečekala.“

Jaroslav Dejl – pedagog a člen lektorského sboru

Jaroslav Dejl jezdí do Hradce Králové na přehlídky od 90. let minulého století. Kolem dětského divadla se pohybuje od let 70. Je tedy dalším kompetentním člověkem, který může hodnotit vývoj přehlídek a dění na nich. „Musím říct, že po jisté stagnaci došlo k tomu, že se objevují soubory, které mají velmi zajímavé a vyvedené inscenace. Posunul se také vývoj tak, že se více používají audiovizuální techniky. Vždy je to ale o osobnostech, které ty kolektivy vedou. Musím říct, že i Východní Čechy jsou velice plodné,“ říká Jaroslav Dejl.

Učit je jednat, komunikovat – to je prostě dětský divadlo

„Co jiného lepšího může člověk dětem nabídnout, než divadlo?,“ ptá se řečnicky Jaroslav Dejl. „Co jiného je učit, než naučit je pracovat sami se sebou? To jim nemůže nikdo vzít, a to bychom je měli učit. Učit je jednat, komunikovat. A to je prostě dětský divadlo.“

Na pedagogických fakultách chybí dramatická výchova a herectví

Jaroslav Dejl je zkušený pedagog, absolvent Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích. A jako učitel a celoživotní divadelník vidí v tomto směru nedostatky ve vzdělávání budoucích kantorů. „Myslím, že na pedagogických fakultách by se měla učit dramatická výchova a herectví, protože to těm kantorům ohromně chybí. Když si chtějí zahrát divadelní představení ve třídě, tak je to musí někdo naučit, pokud nemají od pána boha dáno. Je poznat, jestli člověk má divadelní fantazii. Když dobře odhadne děti a jejich možnosti, a má jasnou a čistou vizi. Tak je to vidět, že to funguje,“ hovoří o dětském divadle Jaroslav Dejl.

Dalšími hosty Antré jsou tentokrát účinkující na DivSe. Žáci Literárně-dramatického oboru ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř

Členové divadelního souboru Popcorn jsou na postupové přehlídce poprvé, a představili zde svou inscenaci, Měla to být pohádka. Jaké mají cíle a plány?

Hronov je cíl

Hronov je pro mnoho divadelníků místem, kam se chtějí dostat. I pro soubor Popcorn je to cílem, metou, snem. „Pro nás je Hronov něco, kde nemáme dodupáno. Tohle je poprvé, kde můžeme něco předvést. I kvůli covidu jsme tuto inscenaci mohli představit až teď,“ hovoří o své práci žáci Jarky Holasové. „Opravdu to měla být pohádka. Za ty dva roky ale rostla a dospívala s námi i inscenace. Inspirace je perníková chaloupka, verze Boženy Němcové a bratří Grimmů. Hronov je cíl a chceme se tam určitě dostat. Až bude něco, co vám vypálí oči. Jen doufáme, že se to povede.“

Co mladé lidi láká na divadle?

Josef Jan Kopecký se ptá svých mladých hostů, chlapce a dívky, co na tom divadle mají? Proč jim stojí za to, trávit tím čas? Dvojice se shoduje, že rádi mluví a ukazují se před lidmi. Shodují se ale také na radosti z procesu tvorby. „Zbožňujeme práci, že je zadáno téma a ten postup záleží na nás. Spousta nápadů jsou nápady všech, nepodílel se na tom jeden člověk. A proto nás to baví. Kombinace žánrů nám dala to, co bylo potřeba. Neděláme jen činohru nebo jenom loutky. Rozvíjíme se ve všech směrech.“

Dojmy z postupové přehlídky

Postupové přehlídky jsou specifické v tom, že si soubory vyslechnou názor odborného lektorského sboru. Tyto pohledy nejsou vždy jen chvalozpěvné. Žáci jaroměřské „zušky“ na to ale pohlížejí střízlivě. „Názor bereme tak, že se díky tomu můžeme posunout. Ať už to zní dobře nebo špatně.“
A dále dodávají ke své práci, která přehlídkou DivSe rozhodně nekončí. „Přehlídka je inspirativní. Inscenaci chceme dokončit, můžeme doladit konec a předvedeme to znovu tak, aby se to povedlo lépe.“

Iveta Vališková – pedagožka a vedoucí DS Korálkovky

Iveta Vališková jezdí na divadelní přehlídky se svými dětmi pravidelně. Vrací se na ně ráda, protože to vnímá jako obrovskou inspiraci pro sebe, i pro děti, se kterými pracuje. „Člověk nasaje atmosféru ostatních souborů, a letos mě bavilo, že moje malinké děti získaly plno přátel, a získaly chuť zlepšovat se. A i ty prvňáčci byli nadšeni, že patří do toho divadelního světa.“

DS Korálkovky je přípravkou pro DS Korálka v Dětenicích. Na DivSe soubor přivezl dramatizaci veršované pohádky O velké řepě. „Pohádka vznikla tak, že jsme zavítali do knihovny, a z výběru knížek jsme se shodli na verších Františka Hrubína,“ říká Iveta Vališková, která dál představuje fungování souboru a jeho zázemí. „Nejsme ZUŠ ale běžná základní škola, a děti chodí na divadelní kroužek. I když dojíždějí i děti z jiných vesnic. Zkoušíme ve třídě, pak se přesuneme do sokolovny, ale i to je menší jeviště. Korálkovky je soubor, který vznikl v létě, a úplně všichni byli poprvé na podobné přehlídce. – Přehlídky jsou setkáním, obohacením. Jde o pohled ostatních diváků a o zjištění, že i jinde ve světě mají lidé rádi divadlo. Nejen v té naší vesničce,“ zakončuje velmi mile povídání z letošního DivSe, Iveta Vališková z Dětenic.

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centru uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Jan Slavíček

autor: Lucie Kotěrová