Antré: přehlídka Červený Kostelec 2024

MODERÁTORKA MARCELA KOLLERTOVÁ VYZPOVÍDALA ÚČASTNÍKY PŘEHLÍDKY V ČERVENÉM KOSTELCI. Tomáš Hlouška ze souboru POBERTOVÉ, Janu Kauckou – režisérku SDO SEZEMICE, Libora Stolína z TEMNA a Vlastimila Klepáčka z DS NA TAHU A ZA HERECKOU DIVADELNÍ KONZERVATOŘ JARDU SOUČKA.

záznam streamu: ZDE

POBERTOVÉ – TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

MÝM PRVNÍM HOSTEM JE TOMÁŠ HLOUŠEK, JE MU DVACET LET, STUDUJE A HRAJE V DIVADELNÍM SOUBORU POBERTOVÉ, KTEŘÍ SE NA ČERVENÉM KOSTELCI PŘEDSTAVILI S DIVADELNÍ HROU KDYŽ KONČÍ HRA. JAK SE TI TAM HRÁLO?

Tím, že mi Dominika (pozn. red.: režisérka souboru Pobertové: Dominika Vondráčková) dala roli, která mi sedla a dala nám zároveň volnou ruku v tom si vymyslet charakter svých postav. Dokonce nám dala vyplnit dotazník přímo k dané postavě, třeba jakou má ráda postava barvu apod., tak se mi to hrálo dobře. Uzpůsobil jsem si jí podle sebe.

TY JSI ČINNÝ MIMO POBERTY I JINDE, POVĚZ NÁM O TOM.

Hraji ještě v divadelním souboru TEMNO pod vedením Evči Drábkové, tam jsem poprvé hrál ve hře Šašek nebo politik, dále tancuji v Kouli a první roli jsem měl ve Sněhurce – nová generace, od Davida Drábka.

KDYŽ POROVNÁŠ PRÁCI S TEMNEM – VĚKOVÝ PRŮMĚR JE TU VYŠŠÍ, MAJÍ DLOUHOLETOU ZKUŠENOST A POBERTY – KDE JE VĚKOVÝ PRŮMĚR DALEKO NIŽŠÍ, TŘEBA JEN DO DVAATŘICETI LET A JSOU TU TAKÉ ZAČÍNAJÍCÍ HERCI. JAKÝ VNÍMÁŠ ROZDÍL?

Rozdíl je dost výrazný ve zkouškách. V TEMNU jsou zaběhnuté rituály, téměř hned se zkouší. Zkoušky bývají do dvou hodin hotové. U Pobertů se začíná třeba v jednu, než všichni dorazí, pak teprve začínáme zkoušet, je to vše na pohodu. Zkoušky jsou tedy výrazně delší.

A KDYŽ SE ZEPTÁME NA ZKOUŠKY V ROZSAHU MĚSÍCŮ?

To je podobné. Myslím si, že zkoušíme nějak tří, čtyř měsíců.

TY JSI NA PŘEHLÍDCE V ČERVENÉM KOSTELCI POPRVÉ. JAK TO TU NA TEBE PŮSOBÍ.

Působí to na mě pohodovou atmosférou.

SDO SEZEMICE

NAŠÍM DALŠÍM HOSTEM JE JANA KAUCKÁ, JANIČKO, TY TU NEJSI POPRVÉ. PŮSOBÍŠ V DIVADLE EXIL V PARDUBICÍCH. ZDE V KOSTELCI JSI REŽÍROVALA J. K. TYL SEZEMICE, JAK SES K NIM DOSTALA?

Oni mě oslovili, vlastně jsem takový najatý režisér. Měla jsem to jen režírovat a odejít, ale stalo se nám, že součástí inscenace byla herečka, která měla hrát hlavní roli, ale měla těžkou operaci, po které se bohužel úplně nezotavila. Takže otázkou také bylo, zda zahodit celé tři měsíce soustavné práce nebo, zda bych to mohla zahrát já. S touto prosbou se na mě obrátil celý soubor, takže v té inscenaci také hraji.

VYBRALI JSTE SI HRU OD ANTONÍNA PROCHÁZKY – JEDNOTKA INTENZIVNÍ LÁSKY, PROČ TATO INSCENACE?

Podmínkou bylo, že musí hrát celý soubor, jednou jsem se dívala na nějaké inscenace od Procházky, spočítala jsem si, že to vychází na počet herců, tak jsem to vybrala. Je to lehká komedie. V souboru jsou herci, kteří nehrají tak často, je to pro ně tedy lehčí inscenace, kterou zvládnou.

PROČ SI TĚ NAJALI? PROTOŽE NEMAJÍ REŽISÉRY?

Asi chtěli někoho, u koho si mysleli, že tomu rozumí.

KDYŽ JSEM ŘÍKALA, ŽE V ČERVENÉM KOSTELCI NEJSI POPRVÉ, TAK JAKOU ROLI TU JEŠTĚ MÁŠ?

Se skvělým týmem kameramanů a střihačů natáčím po každém představení s režisérem, případně hercem apod. z každé inscenace krátkou reportáž. Položíme pár otázek, ptáme se na bezprostřední dojmy po představaní.

JAK VNÍMÁŠ PŘEHLÍDKU V ČERVENÉM KOSTELCI?

Výborně. Pořádající soubor je tu velmi vřelý. Všichni se o nás staráte, všichni to tu milujeme.

TY MÁŠ I JINÉ AKTIVITY NEŽ DIVADLO EXIL, POVĚZ NÁM O NICH.

Ještě mám divadlo pro děti. Jmenuje se Týbrďo divadlo. Jezdíme do škol, školek a hrajeme i na mé domovské scéně v Exilu. Mám dodávku, jsem holka s dodávkou (smích). Dohromady je nás 7 hostujících herců. Máme šest pohádek. Je to činoherní a s loutkami. Každá pohádka je jiná. Máme i pro dvouleté děti, ale máme i pro školy. Pro školy už je to takový malý zeměpis, přírodopis. Pracuji ještě jako dětská sestra na novorozenecké JIP.

TEMNO, TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

NAŠÍM DALŠÍM HOSTEM JE LIBOR STOLÍN, TEN NA NÁŠ FESTIVAL JEZDÍ JIŽ NĚKOLIK DESÍTEK LET. PŘIJÍŽDĚL SEM S NĚKOLIKA SOUBORY. TAK NÁM JE LIBORE, PROSÍM, VYJMENUJ.

Nevím, jestli jako první soubor byl divadelní soubor Jirásek, se kterým jsme hráli činohru Tři v tom. Několikrát jsem tu byl s divadelním souborem TEMNO – Týniště nad Orlicí, které jsem pomáhal zakládat. A hrál jsem tu i s Poberty a jednou jsem hrál s U.F.E.M a byli jsme úžasně oceněni. Dokonce jsme hráli i v Hronově, čehož si nesmírně vážím. U.F.O. existuje stále a jsem jeho členem. Nyní jsme se pustili do hry, kterou režíruji já s Davidem Dernerem. Doufám, že hru Promiňte, budeme moci předvést zde v Červeném Kostelci příští rok.

ZMÍNIL JSI DIVADELNÍ SOUBOR POBERTOVÉ, SHODA JMEN TAM NENÍ, HRAJE TAM TVŮJ SYN?

Ano, jsem na něho pyšný. Hraji tam s nimi, kazíme jim se synem věkový průměr (smích). Přišla za námi Dominika, že napsala hru a jestli bychom jim v tom mohli poradit. No a na konec jsme zjistili, že nám napsala role, takže jsme jejich součástí.

CO TY A NÁŠ FESTIVAL?

Miluji zde tu atmosféru, ty lidi, kteří se tu objevují. Jsou tu lidé, kteří se celý rok nevidí. Mám ze všech lidí pocit, že si strašně rádi povídáme. Nechápu, proč někteří lidé do Červeného Kostelce nejezdí, když se o nás tak úžasně staráte, vše je perfektně připravené. Já mám dobrý pocit z poroty, která tu je již několik let. Je to styl poroty, který mám rád. Tato porota si uvědomuje, že to amatérští herci dělají na úkor svých rodin a dělají to proto, že je to baví. Porota se snaží poradit, pomoci, ukázat jakým směrem se dát, co by herci mohli zlepšit na projevu a za to moc děkuji.

HRADECKÁ DIVADELNÍ KONZERVATOŘ/ CENTRUM UMĚLECKÝCH AKTIVIT

NAŠÍM DALŠÍM HOSTEM NENÍ NIKDO JINÝ NEŽ JARDA SOUČEK. TY JSI DIVADELNÍK OD NEPAMĚTI, ALE NYNÍ PRACUJEŠ V CENTRU UMĚLECKÝCH AKTIVIT V HRADCI KRÁLOVÉ, CO TAM MÁŠ NA STAROSTI?

Mám na starosti vzdělávání amatérských divadelníků a jedna z našich stěžejních akcí je herecká konzervatoř. Jsme zaměřeni na podporu neprofesionálních umělců.

KONZERVATOŘ PŮSOBÍ JAK DLOUHO?

Působí už třetím rokem. První běh je úspěšně za námi, ten končil v březnu. Konzervatoř navazuje na lidové konzervatoře pana profesora Císaře, nechali jsme se tím inspirovat. Jeden běh je na dva roky. Končí to absolventským představením. Součástí konzervatoře je i rozborový seminář na přehlídce v Červeném Kostelci. Účastníci jdou sem k vám a pod vedením lektora rozebírají inscenaci, které shlédli. Mají dva vedoucí lektory. V konzervatoři je 28 účastníků.

PŘIPOMNĚL JSI MI LIDOVOU KONZERVATOŘ, ZAŽILA JSEM TO S PANEM PROFESOREM CÍSAŘEM V JAROMĚŘI. BYLY TO NÁDHERNÉ DVA ROKY. VĚŘÍM, ŽE I KDYŽ TO JE DNES MODERNIZOVANÉ, ŽE TO POMŮŽE DIVADELNÍKŮM A MAJÍ ÚŽASNÉ VZPOMÍNKY.

Myslím si, že to tak je. Účastníci první konzervatoře jsou tu dnes také a setkávají se tu s těmi novými, má to určitou tradici.

TY DĚLÁŠ DIVADLO V POLICI NAD METUJÍ, ŽE ANO?

Ano, jsem principálem a režisérem divadla Kolár v Polici nad Metují. Chystám Baladu pro banditu, ale ještě jsme neměli ani jednu zkoušku (smích). Příští rok na festival to snad stihneme.

TY JSI I MÍSTOSTAROSTA?

Já jsem i neuvolněný místostarosta v Polici nad Metují a mám na starosti kulturu, takže skvělá kombinace.

MŮŽEME PROZRADIT, ŽE V POLICI NAD METUJÍ BUDE NOVĚ PŘEHLÍDKA, KTERÁ BYLA DŘÍVE V MILETÍNĚ. JSTE TOMU JAKO MĚSTO NAKLONĚNÍ A VŠICHNI SE TAM TĚŠÍ. SCHVÁLILI JSTE I NÁZEV, JAKÝ TEDY JE?

Zvítězil název HROM do Police. HROM = HRy Ochotnických Mistrů do Police.

DS NA TAHU, ČERVENÝ KOSTELEC

NYNÍ BYCH RÁDA PŘEDSTAVILA NAŠEHO MÍSTNÍHO REŽISÉRA VLASTIMILA KLEPÁČKA. VY LETOS JDETE DO SOUTĚŽE, MÁLO KDY CHODÍŠ DO SOUTĚŽE, ALE TATO HRA SE OPRAVDU POVEDLA. V HLAVNÍ ROLI HRAJE NAĎA EFLEROVÁ A TY. JEN VY DVA A JMENUJE SE DON Q. A DĚVKA NEBESKÁ. NAPSAL SIS TU HRU, REŽÍRUJEŠ, JEŠTĚ V NÍ HRAJEŠ?

Je to tím, že když mi před deseti lety bylo šedesát, napsal jsem pro mě a pro Naďu hru, nyní jsme si po deseti letech chtěli opět napsat hru pro radost.

NAĎA CELOU PRVNÍ PŮLKU EXCELUJE SAMA. TY JSI TO PSAL NA MÍRU PŘÍMO VÁM DVĚMA?

Ano, napsal jsem to nám. Chtěl jsem to Donem Quijotem ukončit, protože už mi je sedmdesát. Začíná to být generační problém.

JAK SE VÁM INSCENACE STUDOVALA?

Velmi dobře, protože Naďa má vynikajícího pamatováka. Když přijde herec, který zná text, je to něco úplně jiného než herec, který se teprve na jevišti text učí.

JAK TO BYLO S TEBOU A UČENÍM TEXTU?

Dobře, já jsem si to napsal, tak jsem si to alespoň zapamatoval (smích).

A JAK TI POMÁHÁ TVOJE ŽENA?

Moje žena je výborná, já moc neumím s počítačem, takže to píši ručně, ale v takových pozicích, třeba ráno, když se probudím, nebo ve vaně. Takže Věra přepisuje texty. Je to dobrá duše.

VY SPOLU DĚLÁTE I JINÉ DIVADLO?

Ano, děláme spolu loutkové činoherní divadlo. Jsou to hospodská divadla. V hospodě je vděčné publikum. Hrajeme mezi nimi a je to na kontakt přímo s divákem. Musíš vědět, že je pobavíš.

TO JSOU POHÁDKY PRO DOSPĚLÉ?

Trampské pohádky pro dospělé. Nezříkám se pohádky pro děti, ale vždy mě napadnou nějaké sprosťárny, takže jsou stále jen pro dospělé, ještě jsem na to moc mladý dědeček (smích).

A JAK VNÍMÁŠ NÁŠ FESTIVAL JAKO MÍSTNÍ?

Je to úžasná věc, protože člověk může vidět za čtyři dny umělce z celého kraje. Setkávání lidí je hezké.

Poslechněte si záznam celého Antré:

záznam streamu: ZDE

Děkujeme za podporu Galerii Václava Havla a Centrum uměleckých aktivit.

Záštitu nad streamem Antré mají: hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.

foto: Ivo Mičkal

autor: Lucie Hotařová