Reflexe 21. Miletínského divadelního jara

Ve dnech 9.-11. června 2023 proběhl v Miletíně další ročník východočeské přehlídky venkovských divadelních souborů s postupem na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou, lektorský sbor měl rovněž právo doporučit inscenace do programu celostátní přehlídky činoherního divadla pro děti a mládež Popelka Rakovník. Lektorský sbor pracoval ve složení Petr Kracik – režisér, ředitel Těšínského divadla a šéf České scény, Regina Szykimová – vedoucí Kabinetu hlasové a mluvní výchovy pro katedru činoherního divadla Divadelní fakulty AMU, specialistka na jevištní mluvu a režisér, herec a pedagog Josef Jan Kopecký.

Pokud by se dala celá přehlídka shrnout v několika společných slovech, byla by to slova: komedie, autorské divadlo, příjemná atmosféra, zájem o semináře a dramaturgie. V programu se totiž až na jednu pohádku a příběh ze života modelek objevily pouze komedie, dvě absolutně autorské hry a jedna autorská hra na existující báseň, v Sousedském domě vládla velmi příjemná atmosféra, soubory nebo alespoň jejich zástupci zůstali na celou přehlídku, Zelený dům byl na rozborové semináře zcela zaplněn – nejen že zde byly soubory, jejichž představení jsme rozebírali, ale i ostatní soubory – a jakousi zlatou nití téměř všech rozborů byla dramaturgie.

Program začal v pátek v 17.00 autorskou hrou Davida Navrátila Nevěra ve stádiu přípravy. Komedii o dvou policistech, z nichž jeden si pořídí milenku, shodou náhod kolegyni z práce své manželky, odehrál spolek Divadlo NaŽivo. Byla to druhá premiéra souboru, který vznikl v roce 2018 – a první text autora. Lektorský sbor na semináři hovořil především o výstavbě textu, který se blížil televiznímu sitkomu, a nutném dramaturgickém zásahu do něho. Hra se hrála 120 minut bez přestávky s mnoha přestavbami scény. Přestavby byly velmi důmyslně vymyšleny, část výpravy zůstávala stále na scéně, jen se různě otáčela či se v ní/na ní vyměňovaly rekvizity. Přesto byly přestavby retardující a hru zbytečně natahovaly v čase. Mluvilo se také o hereckém ztvárnění postav.

Druhým pátečním představením byla hra Ani za milion! Michaely Doleželové a Romana Vencla, kterou do Miletína přivezl divadelní soubor Na Skále z Helvíkovic. Hra se v Miletíně objevila již poněkolikáté, původně byla psána autory pro sebe, což s sebou nese jistá rizika. Režisér této detektivní komedie o nájemném vrahovi ovšem sáhl po vynikajících hercích a vytvořil svižnou inscenaci, která byť trvá 90 minut, diváky stále baví a rozesmává. Energie, která z protagonistů obou hlavních rolí přímo prýštila, byla živou vodou a strhla s sebou i diváka. V tomto případě jsme na jevišti viděli herecky naplněné postavy, které si se situacemi hrály. Úžasná byla jejich vzájemná partneřina a fyzické – až artistické výkony. Přesto hra v jedné chvíli jaksi drhla – i v tomto případě lektorský sbor hovořil o dramaturgii a navrhoval lehké škrty. Přesto se jednalo o jeden z vrcholů přehlídky.

Sobotní program začal dopoledne Uspávankou s plavčíkem a velrybou spolku HRAjeto, který vznikl před 10 lety a systematicky se věnuje tvorbě a práci pro děti. Jednalo se o tzv. batolecí divadlo pro děti od 2 let. Akcentována byla i výchova k životnímu prostředí – kostýmy, loutky ryb i výprava scénografie byla vytvořena z plastů, odpadový materiál tak dostal nový účel. Uspávanku napsal Jan Skácel, režisérka společně se svými kolegyněmi text básně použily jako výchozí materiál, který byl sdělován ve verších a zároveň výsostně vizuálními prostředky. Lektorský sbor při rozboru hovořil i o asijském divadle, protože se zde využívá mj. také stínové divadlo. Otazníky vznesli lektoři k divácké adrese, resp. k většímu zapojení dětí do představení, které by mohlo být mnohem interaktivnější. Inscenace, která rozvíjí představivost dětí, před svými malými diváky zhmotnila zázrak divadla – a po právu byla doporučena k dalšímu postupu.

Z programu žel pro nemoc vypadl Feydeauův Dámský krejčí souboru J. K. Tyla z Meziměstí, je však třeba říci, že zástupci souboru na přehlídku přesto přijeli a zůstali po všechny tři dny.

Odpolední program tak začal představením Divadelního ochotnického spolku OCHOS Smiřice, který do Miletína přivezl autorskou hru Martina Zbořila Setkání. Jednalo se o bakalářský příběh jedné rodiny, rodičů a syna, který přiveze domů svou partnerku. Setkání otevírá množství témat: lidské odcizení, škatulkování společnosti, coming out… Inscenace neměla dramaturga a režisér z původního textu vyškrtl několik zásadních informací, které příběh významově posunuly jinam, než jak autor zamýšlel. Absence dramaturga žel stojí také za tím, že hra „šustí papírem“ a nenašla silnější pointu.

Sobotní program zakončil NOS – Nechanický Ochotnický Spolek inscenací Kateřiny Pokorné Krysí dům, detektivní komedií o dědictví chtivých vdovách po bohatém lordovi, které jsou po přečtení závěti postupně vražděny. Lektorský sbor na semináři hovořil především o naplnění situací a průběžném pointování, kterého se v tomto konkrétním představení nedostávalo. Druhým problémem byl temporytmus představení, jež u figur postrádalo průběžné jednání.

Na nedělní dopoledne byla zařazena hra Martina McDonagha Mrzák Inishmaanský v podání divadelního spolku Kolár Police nad Metují. Tuto černou, drsnou komedii o lidech s těžkým osudem žijících na zapomenutém ostrově kdesi v Irsku, režisér vede přesně. Dramaturgická úprava, která vypustila dokonce jeden celý obraz, herecké nasazení všech na jevišti, energie, přesně vyložené situace, funkční, byť minimalistická scénografie, rocková hudba, propracovaný design svícení… to vše stálo za tím, že byl divák vtažen do hry, bavil se, napjatě sledoval, co se stane dál. Lektorský sbor mluvil o drobných chybkách v použití rekvizit. Jednalo se o jeden z vrcholů přehlídky.

Odpoledne se představil soubor HRRR, který dovezl hořkou komedii Romana Vencla Dovolená po česku. Inscenace, která se s dvěma ze čtyř protagonistů hrála v totožné výpravě v pardubickém Divadle Exil, ovšem nebyla hodnocena, protože spolek změnil adresu svého sídla do města nad 5 tisíc obyvatel – a tím pádem již nepatří mezi venkovské soubory.

Přehlídku zakončilo Divadlo Opatovice s inscenací Holky Elky Radmily Adamové. Čtveřice sympatických mladých hereček divákům nechala nahlédnout do zákulisí modelingu, ukázala, že není všechno zlato, co se třpytí. Typově skvěle obsazená hra ovšem opět trpěla dramaturgií. Představení trvá 60 minut – jedná se ovšem v důsledku o jednu jedinou situaci (čekání na focení), ve které se poodkrývají životní příběhy jednotlivých modelek. Lektorský sbor ocenil výpravu, svícení i kostýmy modelek, vytkl ale temporytmus a především absenci průběžného jednání postav.

Závěrečné rozhodování lektorského sboru bylo jednomyslné, sbor se rozhodl využít svého práva udělit individuální ceny i práva doporučit a nominovat inscenace na národní přehlídky. Přímý postup na Krakonošův divadelní podzim si odvezla inscenace Mrzák Inishmaanský v nastudování DS Kolár Police nad Metují, doporučení k postupu obdržela inscenace Ani za milion! v interpretaci DS Na Skále, Helvíkovice.

Josef Jan Kopecký, člen lektorského sboru