Naše VSVD má třicet let. Je to výročí i Divadelní hromady

Je to neuvěřitelné, ale VSVD letos slaví své třicetiny. Letos nebo v únoru 2021? Záleží, jak to chce kdo z Vás brát. Za tímto příspěvkem naleznete článek z pera Saši Gregara, který historii a okolnosti vzniku dobře mapuje. Osobně vidím počátek VSVD v roce 1990, jakkoli formálně vzniklo o rok později a zapsáno bylo dokonce až 1992…

Není to jen výročí VSVD, ale také Divadelní hromady, která poprvé vyšla v dubnu 1990! A navíc i výročí našeho Open Air Programu při mezinárodním festivalu Divadlo evropských regionů, který byl pod Sašovým vedením založen v roce 2000 (jakkoli se na jeho webu dnes o VSVD nic nedočtete…). Tedy důvodů k oslavám máme více než dost!

Už během druhé poloviny minulého roku jsme oslavy začali připravovat a konkrétní návrhy probrali na Radě i Valné hromadě VSVD v únoru letošního roku. Proběhlo i první jednání s ředitelkou Centra uměleckých aktivit – Impulsu, které též letos slaví třicítku. Ovšem potom nám celou koncepci shodil ze stolu koronavirus…. Hlavní část oslav jsme plánovali na červen 2020, jak o tom píšu v článku Zpráva předsedy na jiném místě této HROMADY. Ovšem zrušený OAP, chaotické rozvolňování mimořádných opatření – a zatím i stále silná nejistota z toho, zda na podzim přijde nebo nepřijde druhá vlna, to vše mne vede k tomu, abych na červencovém jednání Rady VSVD předložil následující návrh:

Jako rozumné vidím přeložit celé oslavy na rok 2021. Než udělat jen cosi symbolického, pojďme kulatiny odložit. Opřeme se o to, že oddělením od ADA jsme „vlastně“ vznikli až 1991 a že HROMADA pod svým názvem bez ADA poprvé vyšla „vlastně“ až 1991. To berte, prosím, jako vtip. Samozřejmě že nechci posunovat datum vzniku. Jenom prostě udělejme onu velkou, Valnou hromadou odsouhlasenou oslavu při 31. výročí. A třicetiny oslavme mezi sebou na podzimním Cenění. Co vy na to? A z tohoto místa mi přesto dovolte gratulaci a poděkování:

Milé VSVD, z celého srdce přeji tobě – a všem souborům i jednotlivcům, které sdružuješ, aby ti nikdy nedošla energii a chuť pracovat, abys nikdy nemuselo pochybovat o smysluplnosti svého konání, aby tě všechna ta práce bavila. Abys v plné síle a kondici došlo k (minimálně) další třicítce. Milé matky a otcové zakladatelé. Vám patří při oslavách třicátin náš velký dík. Nejenom za to, že jste stáli u zrodu VSVD, ale že jste ho úspěšně opečovávali, rozvíjeli, nechali ho dospět, osamostatnit se a navázat na Vaši práci. Věřím, že se za VSVD nebudete muset nikdy stydět. To Vám za sebe chci slíbit. Tož přátelé, my spolu mezi sebou oslavíme ještě letos – a ve velké parádě vlastně za necelý rok! Ať žije VSVD!

Josef Jan Kopecký

O zakládání Volného sdružení východočeských divadelníků

27. ledna 1990 byla svolána do Hradce Králové (dle usnesení Fóra amatérských divadelníků ze dne 13. - 14. 1. 1990) valná hromada východočeských divadelníků, které se zúčastnili zástupci ze 75 východočeských souborů. Tato valná hromada se usnesla, že podobné valné hromady se uskuteční do 10. února 1990 ve všech okresech.

Východočeský akční výbor Fóra amatérských divadelníků se prvně sešel již 17. února 1990, opět v Hradci Králové. Existuje podrobný zápis z jednání, který se mimo jiné pokouší formulovat vztah budoucí zájmové organizace v rovnoprávné symbióze se státní péčí (a to tak, jak potom bylo možné uskutečnit po vzniku Impulsu). Zvoleni byli i zástupci VSVD na jednání do Prahy – k ustavení očekávané zájmové organizace. Zastupovali nás M. Dvořák, B. Dušta, A. Gregar, L. Honzová, P. Mohr, S. Pilař, E. Trtílek, J. Vykydalová, Z. Vylíčil, K. Šefrna, P. Labík, Z. Zahradník, E. Zámečníková, M. Císařová. A 10. března 1990 byla v Praze založena (jako protiváha již existujícího Svazu českých divadelních ochotníků – SČDO) nová zájmová amatérská organizace – Amatérská divadelní asociace (ADA).

31. března 1990 došlo v kraji jednání o ustavení východočeské regionální rady ADA, ovšem s požadavkem poměrně velké regionální samostatnosti. Rada byla složena třicetičlenná, ze zástupců všech okresů tehdejšího východočeského kraje. Stále jsme usilovali o úzké propojení s „terénem“. Pro větší operativnost byla z nejaktivnějších členů zvolena ještě tzv. správní rada: Martin Dvořák, Honza Dvořák, Honza Merta, Alena Exnarová, Saša Gregar, Zdeněk Zahradník, Ema Zámečníková a Mirka Císařová. Jedním ze závěrů tohoto jednání bylo doporučení vydávat pro zachování vzájemné informovanosti v regionu divadelní zpravodaj. A v dubnu 1990 vyšlo skutečně (skromné) nulté číslo pod názvem Hrom - ada (název inspirovalo spojení pojmů „valná hromada“ a zkratky „ADA“). A v témže roce vyšlo při příležitosti konání Inspirace i další, skutečně první číslo a pod tímto názvem také poslední...

Vytváření regionální východočeské divadelní organizace (v rámci ADA) se plynule z půdy KKS přeneslo pod ochranná křídla IMPULSu, který v roce 1990 vznikl na místě bývalého Okresního kulturního střediska v Hradci Králové jako nové zařízení pro amatérskou kulturu, postupně plnilo i funkci bývalého Krajského kulturního střediska). Ovšem nespokojenost s propojením s ADA (která měla ambice řešit celorepublikové otázky amatérského divadla) a jistý pocit záruky Impulsu za svými zády, vedly k vytvoření volného sdružení přátel – východočeských divadelníků, ochotných v případě nutnosti převzít některé nejnutnější funkce, aby se mohlo realizovat vše potřebné. O tom svědčí zápis z tehdejší ještě regionální rady ADA z 13. září 1990.

Konečně 2. února 1991 vzniklo na půdě Impulsu Volné sdružení východočeských divadelníků – na startovní čáře stálo 263 členů ze 75 východočeských souborů (z toho zástupci 20 souborů loutkářských, 13 členů z řad přátel a profesionálních spolupracovníků, kteří se později stáli prvními čestnými členy nového sdružení). To, že bylo sdružení vymezeno jako volné, tedy bez jakékoliv „členské závislosti“ a „svazujících“ stanov, mělo v té době hluboké psychologické kořeny. Obnovilo se vydávání divadelního zpravodaje (po založení VSVD a vzniku Impulsu změnil podobu i název). S novým názvem HROMADA vyšla v roce 1991 tři čísla. Zpravodaj měl redakční radu, byl zaregistrován a povolen Okresním úřadem, názvy rubrik vychrlil rovnou z hlavy Pepa Tejkl a nezaměnitelné výtvarné řešení vytvořil Mario Alfieri, pracovník Impulsu. Volné sdružení východočeských divadelníků bylo jako občanské sdružení registrováno dne 19. 8. 1992.

Zpracoval: Alexandr Gregar